Obrovské stojaté či ploché kameny, které jako by vysílaly podivnou energii. Někdy jsou vidět z dálky, jak stojí uprostřed pole či jiné otevřené krajiny. Doslova lákají k bližšímu průzkumu, doteku. Menhiry jsou uměle vztyčené kameny, které provází řada pověr, pověstí a zkazek. A jestli chcete otestovat jejich údajné magické vlastnosti, nemusíte ani do Stonehenge.
Je to menhir nebo ne?
Slovo pochází z bretonštiny a znamená „dlouhý kámen“. Obecně jde o svislý blok kamene zasazený do země. Hlavním znakem je absence či minimální opracování a původ v době neolitu až době bronzové. Rozšířeněji se menhirem nazývá jakýkoli kamenný blok vztyčený člověkem bez ohledu na to, kdy byl vytvořen.
Kamenný pastýř
Suverénně nejznámější a také asi nejvyšší tuzemský menhir je u obce Klobouky mezi Slaným a Louny. Kousek od silnice najdete v polích železitý pískovec, který je označován jako Kamenný nebo Zkamenělý pastýř (kde se ty názvy berou?). Váží před pět tun a na výšku měří tři a půl metru.
Koncem 19. století ale archeologové zjistili, že základna je sedmdesát centimetrů pod úrovní terénu, proto ona rozměrová disproporce. Původ je stále předmětem dohadů, konkrétně je otázkou, zda je z keltského období nebo mladší. Tento národ tu měl totiž své hroby, nejčastějším udávaným datem je tak 4. století před Kristem.
Další české
Většina tuzemských se nachází v severozápadních Čechách. Jako skutečné menhiry se jich dá však uznat jen málo. Jinak tu máme velké množství menších kamenů, které menhiry jen připomínají. Mohou být mnohem mladší, jsou jednoduše malé, případně jde o zbytky větších staveb.
Hypotézy vzniku
Tohle se netýká jen Pastýře, ale menhirů obecně. Otázka, jak dokázaly primitivní civilizace něco takového postavit (doslova), není dodnes jasně zodpovězena. Stejně problematický je důvod stavby, která musela dát hroznou práci. Pravděpodobnou metodu ale popsal už v roce 1714 münsterský lékař Cohausen:
„Známe přece docela jednoduché způsoby, jak pomocí tyčí a dřevěných válců podle libosti pohybovat s tělesy nesmírné váhy. V neposlední řadě pomocí velmi silných pák, tedy našich vlastních končetin.“
Sousedi prince Harryho a Meghan Markle popsali, jak se pár chová mimo kamery a objektivy. Jsou pro místní zklamáním
Volné balvany, kusy skály a kopání
Jako materiál pro menhiry posloužily zřejmě volné balvany v krajině, ale i odlomené skály. Buď přirozeně, nebo pomocí klínů či zahřátí. Pomocí klínů a vody ostatně lámali pískovec i dělníci ve starověkém Egyptě. Když byl kámen oddělen, přesunul se po dřevěné kulatině na místo určení.
Tam už čekala vykopaná jáma, do které byl „zasazen“. Pak už bylo potřeba jen využít páky a podkládáním ho vztyčit. Mnohem náročnější to měli tvůrci dolmenů, tedy tunových překladů na svislých kamenech. Ani tady ale nebyla metoda moc odlišná, což ukázala hrobka na ostrově Jersey.
Ta byla totiž zasypána hlínou až k vrcholům, čímž vznikla i šikmá rampa. Po této ploše se kámen posouval na místo, následně byl odebrán okolní materiál.
K čemu vlastně?
Nejčastějším účelem jsou podle mnoha hypotéz náboženské obřady. Rozmístění, vztahy k okolnímu prostoru a další okolnosti ukazují na geometrická a astronomická propojení. Menhiry mohly také velmi pevně vyznačovat území. Novější geomantická teorie jde po základních energiích Země. Kameny podle ní sloužily jako generátory pozitivních vibrací a k rušení negativních.
Záhada v Gíze pokračuje: Vědci objevili pod pyramidami další město, staré má být až 38 000 let. Plánují se vrty
Zdroje: Novinky, Wikipedia, WolJw, StoPlusJednicka
