Matyáš Valenta vyrůstal přímo před televizními kamerami a diváci ho znají především jako Františka ze seriálu Ulice. Nyní slaví třicáté narozeniny a svou dosavadní hereckou dráhu k překvapení mnohých nadobro uzavřel. Rozhodl se vydat odlišnou profesní cestou a natáčení oblíbeného denního formátu vyměnil za budování kariéry ve světě fantazie.
Začátky v ateliérech a natáčení s rodiči
Rodiče vybrali pro syna neobvyklý koníček velmi brzy a poprvé se před kamerou objevil už v jednom roce v seriálu Zdivočelá země. Ve čtyřech letech měl na kontě několik reklam a postupně se posouval k větším rolím. Režisér Dušan Klein si ho všiml v seriálu Redakce a pozval ho na casting do nově vznikajícího projektu. V osmi letech tak nastoupil do nekonečného seriálu Ulice a začal tvořit postavu Františka Hrubého.
Dětství seriálového hrdiny obnášelo silné příběhy. Malý kluk musel zvládnout závislost své matky Zuzany na návykových látkách a její nákazu virem HIV. Scenáristé jeho postavě připravili i závažné zdravotní problémy spojené s epilepsií. S těmito specifickými obrazy pomáhali přímo rodiče mladého herce. Oba pracují jako lékaři a tvůrcům seriálu dělali odborné poradce.
Rodinné propojení fungovalo i před kamerou. Roli Františkovy nevlastní sestry Emy si zahrála skutečná sestra Anna Marie Valentová. Valenta na place potkal řadu velkých hereckých osobností a velmi rád vzpomíná na natáčení s Viktorem Preissem. V povídce Loupežníci ze série Nadměrné maličkosti ztvárnil jeho syna a spolupráci si nesmírně užíval. Diváci ho znají také jako hyperaktivního Honzíka z komedie Rafťáci.
Diagnóza změnila přístup k učení
Střídání školní docházky a natáčení u něj dlouhou dobu tvořilo každodenní rutinu, základní a střední školu však zvládal díky individuálnímu plánu bez větších komplikací. Problémy nastaly po nástupu na vysokou školu. Ve čtvrtém ročníku mu lékaři diagnostikovali ADHD. Valenta zjistil, že jeho mozek nedokáže správně regulovat pozornost a u nezáživných věcí soustředění rychle ztrácí.
V napjatých situacích jeho mozek zapne a eliminuje okolní vlivy. „Mně stačí si text tak jednou dvakrát říct a už si ho pamatuju,“ popsal výhodu stresového prostředí na place. Změna přístupu mu pomohla dokončit bakalářské zkoušky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Závěrečnou práci věnoval adaptacím videoher pro film a plynule navázal studiem magisterského oboru.
Produkce místo divadelních prken
Navzdory obrovským zkušenostem před kamerou se Valenta nikdy necítil jako klasický herec. Zkoušel přijímací zkoušky na divadelní i filmovou akademii, ale vždy skončil ve druhém kole. Absenci divadelního talentu si brzy uvědomil a smířil se s ní. Herectví považuje spíše za povahu než za naučené povolání. Kamarád a kolega Čeněk Vaculík ho dokonce označil spíše za filozofa.
Po osmnácti letech tak u něj padlo definitivní rozhodnutí nekonečný seriál opustit. Scenáristé odeslali jeho postavu do Amsterdamu za synem a bývalou přítelkyní. Tím se uzavřela jedna životní etapa nejen jeho postavy, ale i jeho samotného. Valenta pak našel uplatnění v práci za oponou a začal se plně věnovat produkci a dramaturgii. Podílí se na programu mezinárodního filmového festivalu Juniorfest a pracuje pro přehlídku České vize.
Dobrodružství ve fantasy světech
Zájem o videohry a moderní popkulturu promítl i do svých dalších pracovních aktivit. Zajišťuje produkci internetové show Krotitelé draků. V tomto projektu se schází parta kamarádů z řad dabérů či muzikantů a hrají slavnou hru na hrdiny Dungeons and Dragons. Pravidelně vysílají na platformě Twitch.
Sám našel v tomto oboru maximální spokojenost. „Mám pocit, že mám větší potenciál pracovat spíše hlavou než obličejem,“ vysvětlil své profesní směřování. Dynamická a flexibilní produkční činnost mu naprosto vyhovuje a dokáže se v ní realizovat mnohem lépe než v klasické seriálové škatulce.
