Masopust byl v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo potřeba se dosyta najíst. Následoval po něm totiž čtyřicetidenní půst. V tomto období se také pořádaly průvody masek napříč vesnicí či městem. Maškary byly spojovány se symboly, které měly zajišťovat plodnost a prosperitu pro venkovská hospodářství.
Kdy se slaví
Masopust, lidově fašank, je slavnostní období mezi Vánocemi a Velikonocemi. Zatímco jeho začátek nastává po svátku Tří králů, má tedy pevné datum, jeho konec připadá na Popeleční středu a je tedy pohyblivý a závislý na datu Velikonoc. Vrchol masopustních oslav dříve probíhal od čtvrtka do úterý. Na takzvaný Tučný čtvrtek se lidé pořádně najedli, aby ve zdraví přečkali nadcházející období půstu. Poměrně běžně se v tento den konaly například zabijačky.
Historicky se jednalo o období hodokvasů, svateb a společenských událostí, jako bály, muziky či šibřinky. Masopust byl zkrátka slaven všemi, od těch nejchudších až po krále. Na královském dvoře vystrojili bohatou hostinu, pořádali masopustní reje, které se dokonce dostaly i na císařský dvůr do Vídně. Kdo se veselí neúčastnil, tomu se posílala bohatá výslužka, která obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky.
Oslavy
Masopustní veselí trvalo zpravidla od čtvrtka do úterý, hlavní zábava začínala v neděli. Toho dne se servíroval bohatý oběd, který ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. V podobném duchu probíhalo také masopustní pondělí, v mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam mohli pouze ženatí muži a vdané ženy.
Vrcholem masopustu však bylo úterý, kdy probíhal tradiční průvod maškar, mezi typické kostýmy patřil medvěd, bába, nevěsta, laufr, pohřebenář, ras, kat, smrt, řemeslníci, hudebníci či zvířecí masky. Průvod procházel celou vesnicí za účelem žertování na účet hospodáře či hospodyně, maškary byly všude pohoštěny. Většinou se jednalo o něco k zakousnutí, pálenku či pivo, což podporovalo rozpustilou náladu tradičních masek. Při odchodu byly maškary také obdarovány výslužkou, nejčastěji penězi, za které se pak pilo večer v hospodě.
Prakticky všude končila masopustní zábava přesně o úterní půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a rychtář, případně někdo z radních, účastníky vyzval ke klidnému odchodu domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.
Popeleční středa
Na Popeleční středu se snídaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byla povolena ještě kořalka. Oběd už byl ovšem přísně postní, většinou se jednalo o čočku s vajíčkem, sýr, chléb, vařenou krupici a pečené brambory.
Čtvrteční Ulice: Karlino pátrání přineslo ovoce, vyzrazené tajemství, Magdin průšvih a Eddieho naivita
Během půstu se v původním smyslu jednalo o vyřazení masa z jídelníčku (z italského „carne levare“ tedy dát maso pryč).
V ČR i ve světě
V současné době se většinou masopust slaví už jen o víkendu. Na spoustě míst v České republice se pořádají jarmarky, hody i průvody masek. Na Hlinecku ve východních Čechách byly tradiční staročeské maškary pro svoji jedinečnost dokonce zapsány na seznam UNESCO.
Tradice barevných masek se udržuje po celém světě. Slavné karnevalové průvody probíhají také například v brazilském Rio de Janeiru, v americké Louisianě či italských Benátkách.
Masopust 2025
Pro letošní rok 2025 začalo masopustní období v úterý 7. ledna a vyvrcholí den před Popeleční středou, což letos připadá na úterý 4. března.
Specialisté rozplétají vraždu, kde obětí mohla být podle plánu žena s psychickou poruchou
Zdroje: seznamzpravy.cz, zahratka.cz, cs.wikipedia.org
