Rozhodla se raději pro svobodu, než aby žila v zemi, kde jí hrozilo, že by se musela vzdát svého oblíbeného sportu. Martina Navrátilová zamlada v Československu zažívala šikanu ze strany režimu a své si „užila“ také její rodina, které se soudruzi náležitě mstili. Ona si však přála jediné, stát se hvězdou ve svém oboru, což se jí opravdu splnilo. Vyhrála Wimbledon, French Open i Australian Open.
Toužila po svobodě
Bývalá tenistka, která se stala světovou jedničkou, toužila po svobodě a už ji nebavilo čekat, jestli ji soudruzi dovolí na turnaj nastoupit či nikoliv. Narodila se do rodiny, která vydržela kompletní pouhé tři roky, její rodiče se totiž rozhodli pro rozvod. Její matka se poté znovu provdala za muže, jemuž Navrátilová vděčila za své příjmení a stal se jejím prvním trenérem.
Poprvé zažila závan svobody v době, kdy se vydala do Orlanda, kde získala titul ve dvouhře. Tehdy si uvědomila, o čem vlastně svoboda je a o něco později, když odcestovala do New Yorku, rozhodla se tam už zůstat. V roce 1975 si požádala o americké občanství, které nakonec opravdu získala. V té době totiž pro ni jakýkoliv zápas v zahraničí znamenal stres, kdy jen čekala, jestli dostane povolení, nebo ne.
Tenisový svaz ji tehdy obvinil z hrabivosti, jak uvádí iDNES: „Před tváří pracujícího lidu utrpěla porážku. Dala přednost pochybné kariéře profesionálky a tučnému bankovnímu kontu.“
Utekla za oceán
Poté, co se objevila za oceánem, si uvědomila, jak osvobozující je pocit, že si vlastně může dělat, co chce. Současně jí ale došlo také to, že se nemůže absolutně na nic vymlouvat a musí sama za sebe převzít zodpovědnost. Zajímavou situaci zažila také ve chvíli, kdy se v roce 1986 vrátila po jedenácti letech do Prahy, aby hrála na Fed Cupu. Stala se tehdy někým, okolo koho se strhla obrovská mela. Novináři měli zakázáno o zápasu psát a na oficiální tiskovce byly dopředu jasně stanovené otázky, od kterých se nesmělo odbočit.
Jakmile se společně se svými spoluhráčkami objevila na kurtu, ihned poznala, že má v Československu stále velkou fanouškovskou základnu. Davy diváků začaly hlasitě podporovat svojí oblíbenkyni a jasně jí ukázali, že na ní rozhodně nezapomněli. To se však nelíbilo zástupcům tehdejší vlády, kteří se na zápas také přišli podívat a v čele s premiérem začali postupně ze stadionu odcházet.
Navrátilová tehdy pronesla svoji památnou větu: „Jsem nesmírně šťastná, že můžu být po čase opět doma, v Praze. A děkuji vám za krásné přijetí. Doufám zároveň, že nebude trvat dalších jedenáct let, než se sem k vám budu moci zase podívat.“
Lance Armstrong slaví 54: Sedm vítězství, jeden velký podvod. Porazil rakovinu varlat, dnes podniká a věnuje se rodině
Postihla ji zákeřná nemoc
Trvalo to nakonec jen tři roky, než se Martina Navrátilová mohla do vlasti vrátit, v té době se konečně naše země dočkala svobody. Na slavnou tenistku čekala však jedna životní zkouška. Před patnácti lety totiž onemocněla rakovinou prsu, v té době o ní také vznikl fenomenální dokument Martina, můj nejtěžší soupeř.
Nad touto zákeřnou nemocí se jí však podařilo zvítězit. Před dvěma lety se jí sice rakovina vrátila a tentokrát postihla kromě prsu také hrtan, netrvalo však dlouho a slavná tenistka oficiálně prohlásila, že nemoc opět úspěšně porazila.
„Podle toho, co vědí, jsem teď bez rakoviny,“ prozradila před dvěma lety v Talk TV Piersovi Morganovi. Koncem loňského roku oslavila osmašedesáté narozeniny a zdá se, že se jí daří velmi dobře. Před jedenácti lety řekla ano své dlouholeté partnerce Julii Lemingové, věnuje se také psaní, komentuje tenisové turnaje a trénuje nadějné tenisové talenty.
Přiznání Simony Stašové po půlstoletí: Slavného bohéma milovala až po uši a lituje, že nebyla víc se syny
Zdroje: lidovky.cz, seznamzpravy.cz, idnes.cz, reuters.com, idnes.cz
