Martin Dejdar si ke svým letošním šedesátinám nadělil vydáním autobiografické knihy „Dejdar – Jedu nonstop na horské dráze“ dodatečný dárek. V obsáhlé publikaci se ohlíží za svým životem, popisuje cestu od dětství v Chrasti až po úspěchy v divadle i filmu. Kniha vznikla formou dlouhých rozhovorů a přináší osobní pohled na člověka, kterého veřejnost zná hlavně z jeviště.
Kniha plná vzpomínek i sebeironie
V pražském Studiu Ypsilon, které se stalo Dejdarovým profesním domovem, proběhl slavnostní křest nové knihy. Mezi kmotry nechyběli scenárista Hynek Bočan, herec Jiří Lábus ani Dejdarova manželka Daniela a syn Matěj. Samotný autor přiznal, že se vydání knihy zpočátku bránil.
„Já o sobě nerad mluvím. Každý je asi rád, když ho někdo pochválí, ale já to nerad poslouchám. Takže jsme delší dobu hledali nějakou formu, která by nebyla nějakým hereckým memoárem,“ řekl Martin Dejdar při křtu knihy.
Autobiografie vznikala dlouhé týdny při rozhovorech, které s Martinem Dejdarem vedl novinář Jakub Fürst. Dohromady spolu strávili zhruba pětadvacet hodin a výsledkem je kniha, která má daleko k suché zpovědi. „A mně nezbylo než prostě vzpomínat a povídat,“ řekl Dejdar s úsměvem. Do textu nakonec přispěli i lidé z jeho nejbližšího okruhu, takže působí spíš jako otevřený rozhovor s člověkem, kterého znáte, než jako klasické memoáry.
Dětství v Chrasti a rodiče na moři
Novinka nahlíží jak do Dejdarovy úspěšné kariéry, tak i do jeho dětství a rodinného zázemí. Jak herec popisuje, vyrůstal v Chrasti, zatímco jeho rodiče trávili velkou část života v zahraničí. V roce 1983 odcestovali pracovně do Indonésie a Martina se sestrou Vendulou nechali v péči babičky.
„My jsme tu zůstali. A my znamená já, ségra a babička. V Chrasti. Babička se starala o dům, ségra nastoupila na právnickou fakultu a já jsem nastoupil na DAMU. Naši se do Čech vrátili v roce 1991, kdy jsem už byl docela známý. Hned potom šli na další štaci do Kanady, takže nezažili moje období vývoje z „no name Dejdara„, po člověka, kterého znala celá republika,“ vzpomíná Dejdar v knize.
Zajímavostí je, že jeho otec Vlastimil Dejdar byl námořní inženýr, který s rodinou procestoval kus světa. „Můj otec byl námořník a vzal celou naši rodinu na velkou plavbu. Když jsme překračovali rovník, podstoupili jsme drsný námořnický křest. Já mám námořnické jméno Mořský koník a jsem chráněný Neptunem, kdykoli se na moři objevím,“ svěřil se herec s humorem.
Otec Vlastimil si mimochodem zahrál i v komedii Slunce, seno, erotika, kde ztvárnil prezidenta italského JZD. Zemřel loni v lednu ve věku 86 let.
Dejdar jede nonstop na horské dráze
Na více než 400 stranách Dejdar rozebírá zásadní okamžiky české popkultury i svého života. Vzpomíná na filmy Šakalí léta, Amerika, Učitel tance nebo legendární seriál Comeback, kde ztvárnil postavu Ozzáka. Kniha se nevyhýbá ani projektům jako Mrazík na ledě či Poslední sezóna a nechybí zákulisní historky, které jinde nenajdete.
Jak uvádí nakladatelství 103 Media, titul zachycuje hercův příběh „mezi přísnou výchovou a divokými nápady, o odvaze zkoušet nemožné i o životních křižovatkách, které formovaly jeho rodinu“. Dejdar sám to shrnuje jedinou větou: „Jedu nonstop na horské dráze.“
Herec v rozhovorech přiznává, že i po šedesátce zůstává aktivní a sleduje moderní trendy. „Děti mi v tom pomáhají. Pracujeme jako rodina pohromadě. Oni tomu rozumí víc a znají dnešní trendy,“ řekl s úsměvem.
Závěrem připomněl i současné působení ve Studiu Ypsilon. „Naším úkolem je říct divákům a všem, že Ypsilonka neskončila, jak by se mohlo zdát, ale že hraje, žije a jede dál,“ zdůraznil.
Chtěl odejít z firmy, místo toho ho zavraždili. České vraždy ukazují případ, který otřásl Českobudějovickem
Zdroje: autorský text, knihadejdar.cz, iDNES
