Režisér Zdeněk Troška zariskoval, když před filmové kamery postavil obyčejné ženy ze své rodné vesnice, přičemž Marie Švecová díky jeho nápadu našla na prahu pětasedmdesátky zcela novou životní roli. Obyvatelka Hoštic se divákům nesmazatelně zapsala do paměti jako výrazná vesnická informátorka z populární komediální trilogie Slunce, seno. Běžná starší žena se takřka přes noc ocitla v centru obrovské pozornosti a její přirozený projev obdivují generace dodnes.
Sousedka před kamerou
Švecová se narodila v červenci roku 1909 ještě za éry Rakouska a Uherska, přičemž celý svůj dosavadní život prožila v naprostém ústraní malebné jihočeské obce. Do úspěšných komediálních filmů ji vytáhl samotný režisér, který s ní v domovských Hošticích přímo sousedil a velmi dobře znal její rázovitou povahu. Před zapnutou kamerou se navíc velmi často potkávala se svou skutečnou sestřenicí Marií Pilátovou, které tvůrce snímku svěřil rovněž výraznou postavu staré Konopnice.
Běžné ženy z jihočeské vesnice nepotřebovaly k obrovskému úspěchu absolutně žádnou odbornou hereckou průpravu a spoléhaly čistě na svou přirozenost. Švecová si podle vzpomínek tvůrců na nic nehrála a pouze dokonale zúročila svou letitou schopnost bedlivě sledovat veškeré dění za ploty svých sousedů. Ve filmu nakonec působila naprosto uvolněně s nevídanou lehkostí, díky čemuž její jedinečnou komediální polohu televizní diváci dodnes vysoce oceňují.
Záchrana před studeným cateringem
Filmová postava sice na plátně působila jako velmi přísná sekernice a na mnoha dochovaných fotografiích má žena opravdu vážný výraz, ovšem v soukromí šlo o její pravý opak. Své široké okolí pravidelně bavila zásobou zábavných historek a disponovala mimořádně pohostinnou povahou. Kolem její velkorysé osoby se z toho důvodu neustále tvořil hlouček dobře naladěných přátel, kteří s ní velmi rádi trávili veškerý volný čas mezi natáčením jednotlivých záběrů.
Během dlouhých natáčecích dnů se u ní doma pravidelně scházeli známí herci i nejrůznější lidé z televizní produkce. Pro hlavní tváře znamenaly tyto domácí návštěvy vítaný únik od unaveného studeného cateringu, který jim produkce běžně nabízela. Péče o unavené filmaře představovala pro vitální ženu nesmírně milou společenskou událost.
Zmatené bloudění městem
Poslední díl komediální série zavedl oblíbené postavy do slunné Itálie, přičemž Švecová se daleké cesty na jih od začátku značně obávala. Cizokrajné delikatesy zpočátku důrazně odmítala a do svého kufru si obezřetně přibalila zásoby tradičních českých řízků, vařených vajec i masových konzerv. Přes veškerou opatrnost a nedůvěru k místní gastronomii se nakonec pod nátlakem k ochutnávce jednoho zcela neznámého italského pokrmu přece jenom odhodlala.
Kolega Jiří Růžička si z ní záhy krutě vystřelil s tvrzením, že právě snědla obávanou chobotnici. Silná nevolnost ji následně vyhnala z hotelového pokoje rovnou do víru neznámých italských ulic. V panice zcela ztratila orientaci a dlouhé hodiny bezradně bloudila cizím městem, kde ji nikdo ze štábu nedokázal najít. Zpět k zoufalým a vyděšeným filmařům ji nakonec musela v naprostém zmatku přivézt až přivolaná místní policejní hlídka.
Průvodkyně po natáčecích místech
Z obyčejné jihočeské vesnice se po obrovském diváckém ohlasu stal mimořádně vyhledávaný cíl mnoha televizních fanoušků z celé republiky. Švecová se velmi rychle chopila nové příležitosti a začala zcela přirozeně fungovat jako nesmírně ochotná místní průvodkyně. Ujímala se neustále přijíždějících návštěvníků a do velkých detailů jim barvitě popisovala konkrétní humorné situace z placu. Diváckou přízeň si tak naplno vychutnávala až do svého úmrtí v září roku 1996 ve věku sedmaosmdesáti let.
Ve Slunce, seno, erotika si Marii Švecovou můžete připomenout v neděli 5. července od 13:50 na Nova Cinema.
