Deepfake technologie, která ještě nedávno sloužila spíše k experimentům technologických nadšenců, se proměnila v nebezpečný nástroj podvodníků. Umělá inteligence dokáže vytvořit přesvědčivé obrazy i hlasy známých osobností, které lákají důvěřivé oběti na „zázračné“ investice. Zneužití tváří Terezy Pergnerové, Leoše Mareše, Petra Pavla nebo Andreje Babiše ukazuje, jak snadno lze díky moderním technologiím manipulovat realitu a připravit lidi o miliony korun.
Web Novinky.cz tento týden informoval, že žena z Mostu přišla o 1,4 milionu korun. Uvěřila deepfake videu s Terezou Pergnerovou, která údajně doporučovala kryptoměnové investice. Přes varování policie si nainstalovala program pro vzdálený přístup do počítače, což podvodníkům umožnilo plně ovládnout její bankovní účet. Žena si dokonce vzala půjčku, aby “investovala”. O peníze samozřejmě přišla.
Jak podvody s deepfake fungují
Podvodníci vytvoří realistické video, kde známá osobnost „mluví“ o výhodných investicích. Technologie deepfake umožňuje generovat realistický obraz a zvuk, který napodobuje skutečného člověka. Důvěřivé oběti pak klikají na odkazy, poskytují své údaje a dokonce instalují podvodné aplikace. Věří totiž, že jim radí úspěšní a bohatí lidé. Realita je ale jiná.
Podobný scénář se odehrál také na Vysočině. Žena, která uvěřila falešnému videu s Leošem Marešem, přišla o více než 140 tisíc korun. Zpočátku zaslala peníze na cizí účet, a následně podvodník uzavřel jejím jménem úvěrovou smlouvu. Naštěstí zde banka zakročila včas. Policie upozorňuje, že podvodníci se stále častěji zaměřují na starší lidi, kteří méně rozumí moderním technologiím.
Politici a moderátoři zneužiti k podvodům
Falešná videa s Andrejem Babišem, prezidentem Petrem Pavlem i premiérem Petrem Fialou slibovala jednoduché výdělky. Deepfake Babiš údajně garantoval příjem až 120 tisíc korun měsíčně, zatímco Pavel lákal na „zázračnou platformu“, která vydělává i během spánku.
Podobně byl zneužit i Petr Fiala, jehož falešná verze propagovala investice s nerealistickými výnosy. Skuteční politici okamžitě vydali prohlášení, aby lidi varovali před podvody a zdůraznili, že nikdy žádné takové projekty nepodpořili.
Také Leoš Mareš se stal součástí falešného příběhu o investičním programu. „Nikdy jsem se nezapojil do žádných podobných aktivit,“ zdůraznil Mareš. Stejně tak Tereza Pergnerová vyzvala své sledující na Instagramu: „Buďte opatrní, nevěřte podvodníkům, kteří zneužívají mé jméno!“ Svůj komentář připojil i známý moderátor Honza Musil: „I já se s tím peru každý den.“
Bílá, černá i modrá: Kolik strašidelných paní bloudí českými hrady a zámky a co věští
Zákeřné metody kyberšmejdů: Jak nenaletět
Hlavním problémem je důvěřivost lidí. Vidina rychlých peněz oslepí zdravý rozum. Deepfake technologie však není neomylná. Pokud video působí příliš dokonale nebo osobnost propaguje podezřele výhodnou nabídku, jde pravděpodobně o podvod.
Jak se chránit:
- Nikdy neklikejte na neznámé odkazy v emailu, vašich zprávách či reklamách.
- Neinstalujte do počítače či mobilu žádné programy z neověřených zdrojů.
- Pokud vás kontaktuje „bankéř“ telefonicky, prověřte si informace přímo u své banky na oficiálním čísle.
- Srovnávejte si informace. Podezřelé reklamy lze většinou snadno na internetu odhalit.
Zajímavé video na toto téma před časem vydal také známý český youtuber Karel Kovář, alias Kovy.
Falešná videa se postupně stávají nebezpečnou zbraní proti těm, kteří se neorientují v digitálním prostředí. Je proto nutno dbát zvýšené ostražitosti a vzdělávat veřejnost o technologiích obecně.
Desítka filmů z 90. let, které definovaly naše dětství a dospívání a stojí za zhlédnutí
Zdroje: Novinky, SeznamZpravy, iDNES, Instagram
