Dnes slaví šestašedesáté narozeniny Marek Vašut. Charismatický elegán baví diváky už dlouhá desetiletí a naprosto přirozeně působí také po boku velkých hollywoodských hvězd. Za suverénní tváří se však skrývá složitý osud muže, který musel překonat těžké psychické propady a svůj současný klid v ústraní si tvrdě vybojovat.
Cesta před objektivy kamer
Před kamerou stál poprvé už v pěti letech ve snímku Káťa a krokodýl. Dětské role postupně vyměnil za postavy tvrdých a neústupných mužů. Výraznou stopu zanechal jako boxer Vilda ve filmu Pěsti ve tmě. Později okouzlil diváky jako uhlazený svůdník Oliver ve snímku Román pro ženy. Sám sebe vnímá s velkým nadhledem. „Cítím se spíš jako výkonný umělec,“ vysvětlil herec v rozhovoru pro magazín Vlasta. Považuje se za řemeslníka, který pečlivě plní pokyny režiséra.
Jeho herecký rejstřík však dalece přesahuje hranice České republiky. Výborná jazyková vybavenost mu otevřela dveře do mnoha velkých zahraničních produkcí. Zahrál si například s Tomem Cruisem ve snímku Mission: Impossible a po boku Anthonyho Hopkinse v České spojce.
V roce 1990 získal stipendium a odcestoval na rok studovat herectví do New Yorku. Hráčům počítačových her trvale utkvěl v paměti díky namluvení hlavní postavy v úspěšné sérii Mafia. Stárnutí přijímá s humorem. V rozhlasovém pořadu Host Lucie Výborné popsal úbytek sil přirovnáním k opotřebovanému motoru, kde už občas něco dře.
Osobní hranice a střežení soukromí
O svém osobním životě mluví jen velmi zřídka. Dlouhodobě platí za muže, o kterého ženy jevily obrovský zájem. K oltáři však nikdy nedošel. „Pocit, že se ožením, jsem měl několikrát, ale vždy jsem ho včas zaplašil,“ prozradil s úsměvem. Roli otce v reálném životě neplánoval. Výchovu dětí vnímá jako úkol pro profesionály a on sám se v této oblasti cítí spíše jako amatér.
Své soukromí si pečlivě střeží před pozorností médií. Podle dostupných informací žije spokojeně s partnerkou, se kterou sdílí společnou domácnost. Veřejným akcím a společenským událostem bez přímé vazby na hereckou práci se spíše vyhýbá.
Boj s vnitřními stíny
Za jeho suverénním vystupováním se dlouho skrývaly vážné zdravotní potíže. Dlouhodobé neléčené deprese vyvrcholily v létě roku 2000. Tehdy spolykal větší množství léků s úmyslem ukončit svůj život. Následně vydal prostřednictvím ČTK veřejné prohlášení. „Šestého června 2000 jsem se skutečně pod vlivem dlouhodobých neléčených depresí rozhodl odejít dobrovolně ze života,“ stálo ve zprávě, kde zároveň poprosil o klid na léčení.
Vyhledal odbornou pomoc a podstoupil terapie. S podporou lékařů a medikace nemoc dostal pod kontrolu. Složitější období překonal o devět let později. Dnes dál aktivně točí nové projekty a k těžkým životním kapitolám se už veřejně nevrací.
Odmítání virtuálního světa
Jeho jméno v poslední době zaznívá občas i v odlišných souvislostech. Na internetu vznikla petice navrhující jeho kandidaturu na prezidenta v roce 2028. K těmto výzvám se staví velmi rezervovaně. Redaktorům Deníku celou věc odmítl podrobněji komentovat. Velmi kriticky vnímá současný společenský tlak na svobodu slova. Nedávno zavzpomínal na výslech v Bartolomějské ulici v září 1989 po podpisu petice Několik vět.
K moderním technologiím a dnešnímu způsobu komunikace přistupuje obezřetně. Zcela cíleně se vyhýbá sociálním sítím, které považuje za nástroj manipulace s lidským mozkem. Účet na Instagramu si založil pouze na naléhání své britské agentky kvůli propagaci mezinárodního seriálu Slow Horses. Od jara 2023 tam nepřidal žádný nový příspěvek.
