Marek Benda, nejdéle sloužící poslanec v historii českého Parlamentu, dnes slaví 57. narozeniny. Do Sněmovny poprvé usedl v roce 1990 a od té doby z ní na delší dobu nikdy neodešel. Veřejnému životu zasvětil celý profesní život a jeho rekordní bilance nemá v české politice obdoby.
Syn disidenta a nejmladší poslanec revoluční éry
Marek Benda se narodil 10. listopadu 1968 v Praze do rodiny disidenta Václava Bendy, výrazné postavy českého katolického undergroundu a pozdějšího senátora. Kvůli otci, který byl aktivní v disentu, se mladý Marek nedostal na gymnázium, i když patřil k nejlepším ve třídě. Střední školu dokončil na průmyslovce a poté nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Studium přerušil, protože ho po listopadu 1989 zcela pohltila politika.
V únoru 1990 se jednadvacetiletý student Benda stal členem České národní rady. „V té době jsem vlastně ani moc nevěděl, co Česká národní rada vůbec je,“ vzpomínal pro MF DNES. Spolu s otcem pomáhal rozjet Křesťanskodemokratickou stranu, později ji sloučil s Občanskou demokratickou stranou. Od roku 1996 je Benda neoddělitelně spjat s ODS a v jejích barvách působí dodnes.
Podílel se na přípravě zásadních legislativních změn začátku devadesátých let. „Nejzajímavější byla asi první polovina devadesátých let, kdy se schvalovaly naprosto klíčové zákony. Bylo to období, kdy do Sněmovny přišlo strašně moc zajímavých lidí, kteří předtím nesměli 20 až 40 let nic dělat ani publikovat,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Krátký odchod a rychlý návrat do politik
V roce 2002 se Benda do Sněmovny nedostal. Z pražské kandidátky ODS skončil těsně pod čarou a stal se druhým náhradníkem. „Já si tehdy udělal živnosťák, ale pak jsem dělal u Vladimíra Mlynáře, který byl ministrem informatiky. Dělal jsem mu poradce a vedl odbor vládní agendy,“ uvedl pro iDNES.cz.
Dlouho mimo politiku nezůstal. Po dvou letech se do Sněmovny vrátil, když po zvolení Václava Klause prezidentem a odchodu Jana Zahradila do Evropského parlamentu znovu převzal mandát. Od té doby ho obhájil v každých volbách.
Zároveň začal studovat práva na Západočeské univerzitě v Plzni. Závěrečná práce mu přinesla kontroverze kvůli formálním chybám a titul JUDr. nakonec nepřevzal. Přesto patřil mezi výrazné osobnosti ústavně-právního výboru, který později i vedl. Jeho právní vzdělání se tak přetavilo spíše v dlouholetou parlamentní praxi.
Politika jako celoživotní profese
Ve Sněmovně byl přítomen ve všech dosavadních obdobích a díky opakovaným vítězstvím patří mezi služebně nejstarší politiky vůbec. „V politice to nikdy není na celý život. Jednou za čtyři roky musíte předstoupit a zeptat se, jestli vás lidé chtějí,“ řekl Benda.
Kritici mu často vyčítají, že nikdy nepoznal jinou práci než politiku. Benda odpovídá, že ho odjakživa zajímala tvorba zákonů a že i v době, kdy poslancem nebyl, se věnoval právním otázkám. V poslaneckém klubu ODS působil jako předseda a podílel se na přijetí občanského zákoníku, církevních restitucí i dalších klíčových norem.
Dnes stojí v čele pražské ODS a i po pětatřiceti letech zůstává ve vrcholné politice naplno aktivní. „Jednou to skončí. Ale letos se na kandidátku znovu postavím a zase se zeptám voličů, jestli mi ještě věří,“ řekl pro iDNES.cz. A evidentně věří, protože byl opět zvolen.
