Karel Vágner promluvil o slovech na rozloučenou od své nejbližší přítelkyně Hany Zagorové. Od úmrtí oblíbené zpěvačky uplynuly nedávno čtyři roky a Vágner se s obrovskou ztrátou dodnes těžce vyrovnává. Poslední vzkaz z nemocnice se mu dostal do rukou až několik hodin poté, co Zagorová vydechla naposledy.
Zpožděné narozeninové přání
Karel Vágner oslavil své osmdesáté narozeniny už v březnu roku 2022. Jeho třicetiletá dcera Tereza Aster pro něj tehdy připravovala knihu. Publikace měla fungovat jako ten nejhezčí dárek složený z gratulací a vzpomínek od přátel a kolegů z branže. Zagorová se oslavy z důvodu špatného zdravotního stavu bohužel nemohla zúčastnit. Dcera proto vydání celé knihy odložila.
Chtěla počkat na příspěvek od nejdůležitější rodinné přítelkyně. Zagorová svá slova nakonec dopsala a poslala je právě po Tereze. Vzkaz dorazil do Vágnerových rukou v pátek 26. srpna večer. V tu dobu už ona sama bohužel nebyla mezi živými. Zemřela onoho dne o jedenácté hodině dopolední v nemocnici. Své poslední chvíle strávila po boku svého manžela Štefana Margity.
Osobní slova plná vděku
Obsáhlé psaní si Karel Vágner četl s chvějícím se hlasem a zalitý slzami. V dopise Zagorová popsala osmnáct sezon jejich intenzivní hudební spolupráce. Sama sebe označila za tvůrčího ducha s obrovskou výhodou, protože se mohla převážně jen usmívat. Vágnera naopak vnímala jako organizátora a obchodníka, který za společné projekty bojoval a věci vyžadoval.
Následně se dotkla padesáti let jejich kamarádství. Zmínila detailní znalost dobrých i špatných vlastností obou dvou. Z jejich strany to prý životní partneři neměli pokaždé zcela jednoduché. Své psaní autorka listu s dojetím využila k potvrzení vzácného přátelství mezi mužem a ženou. Vágner na něj podle jejích slov sice moc nevěřil, ona za něj však cítila hluboký vděk. Vzpomínky zakončila ujištěním o obrovské lásce k němu.
Celé znění dopisu
„Milý Kájo, co napsat o nás dvou,
když snad už vše bylo napsáno nebo řečeno? Snad jen, že na začátku bylo osudové setkání, které se změnilo v 18 sezón intenzívní spolupráce. Jsi výtečný muzikant, a navíc i obchodník, jedna z nejvýraznějších osobností, které jsem v životě potkala. A to mi umožnilo, že já byla ten „tvůrčí duch“, mohla jsem se usmívat a ty jsi byl ten, který vše organizoval, hádal se a bojoval, ten, který něco chtěl a vyžadoval. Měla jsem velkou výhodu a mnohé mé věci byly podstatně jednodušší. Byla to báječná spolupráce, která přinesla nespočet krásných písniček, koncertů a pořadů, které snad udělaly i posluchačům, divákům, fanouškům, prostě lidem takovou radost, jakou dělají dodnes mně.
Hlavně se ale to osudové setkání změnilo v kamarádství, které trvá až 50 let, známe své dobré i špatné vlastnosti, víme o nich. Naše protějšky to s námi neměly vždy jednoduché. Když vznikl nějaký problém, zaznělo: „Promiň, musím zavolat Hance“ a já zase: „Promiň, musím se poradit s Karlem“. Dodnes vím a ty to víš taky, že cokoli se stane, první člověk, kterému zavolám, budeš právě ty. To je to kamarádství mezi mužem a ženou, na které ty moc nevěříš, a já jsem za něj moc ráda. Mám tě moc ráda, a tak už to zůstane! Hanka.“
Antidepresiva a opora rodiny
Smrt blízké osoby pro Vágnera znamenala nesmírnou emoční zátěž. Zpočátku vůbec nebral telefony a nedokázal o své bolesti promluvit. „Když jsem se to dozvěděl, úplně mě to sestřelilo a skončil jsem na lécích,“ svěřil se v rozhovoru pro slovenský týdeník Plus 7 dní.
Setkání s rakví v kostele před zádušní mší by podle svého tvrzení bez pomoci léků na uklidnění absolutně nezvládl. Když se z chrámu vynášela rakev za zvuků písně Mys dobrých nadějí, začal tleskat jako první. Vzápětí se k němu přidali úplně všichni smuteční hosté. Po skončení obřadu ho zcela opustily síly. Podlamovala se mu kolena a nedokázal vůbec reagovat na dotazy přítomných novinářů. Z místa posledního rozloučení ho musela podepírat manželka Katina se synem Jakubem.
Karel Vágner dodnes prožívá intenzivní pocit, jako by odchodem přítelkyně skončil jeden jeho vlastní život. Nadále k ní ale promlouvá do nebe s jistotou, že obrovský kus její duše v něm navždy přežije.
.png){kind=link}
