Magické Čertovy stěny v Česku: Geologické skvosty, které prý vznikly díky lstivým sázkám s ďáblem

Čertovy zdi nebo stěny. Ve všech případech jde o geologické rarity na našem území. Jen je jich víc a každou najdete v jiné končině. Ta nejvyhledávanější je asi Čertova stěna na Šumavě, konkrétně kousek od Lipna. K tvorbě toto místo inspirovalo i takové velikány jako byl skladatel Bedřich Smetana nebo spisovatelka Eliška Krásnohorská.

Stráň kamenných bloků

Místo poseté bloky kamene vypadá, jako kdyby právě skončila nějaká obrovská destrukce a tohle byly trosky či střepy. Stráň ovšem vznikla za miliony let vytrvalým hlodáním do skalního masivu, které tiše prováděla řeka Vltava. Pověst o vzniku je samozřejmě mnohem barvitější a nepřekvapivě v ní hraje hlavní roli pekelník.

Ďábla totiž otravoval cisterciácký klášter v nedalekém Vyšším Brodě. Rozhodl se proto mnichům pořádně otrávit život, ideálně oboje zatopit. K této nepleše chtěl použít ohromnou kamennou hráz pod horou Louč. Jeho myšlenka ztroskotala na šibeničním termínu stavby tohoto vodního díla. Jak už to tak v pověstech bývá, „deadline“ byl v kohoutím zakokrhání. A protože to čert nestihl, zůstala po něm jen tato hromada kamení.

Čertova zeď

V lesích kolem Suletic, malebné vísky v Českém středohoří, najde kterýkoli turista hned dva skalní útvary. V obou případech jde o Čertovu zeď, která dodnes vyvolává otázky. Ačkoli je to totiž čistě přírodní útvar, vypadá úplně jako zeď postavená lidskou rukou. Reálně se jedná o žíly čedičové horniny, kterou staletí eroze vypreparovala do takto přesné podoby.

Na sever od vesnice

Na obě zdi narazíte severně od Suletic, vzájemně je dělí asi 150 metrů. Na východní Čertovu stěnu si místní zemědělci roky odkládali kameny z pole, takže ji prakticky zakryli. Cesta k oběma začíná v sulické čtvrti Berand. Z ní se dáte na luční a pak ještě lesní cestu.

Pěšina přivede turistu k hluboké rokli, která jde skoro přesně od východu na západ. Když se přes ni dostanete, pozorně se rozhlížejte. Čertovy zdi se totiž ukrývají mezi buky, takže je neznalý člověk snadno přehlédne. Z geologického hlediska jde o tzv. dajku, tedy horninové těleso, které protíná sousední horniny.

Ta naše vznikla v období třetihor, když čedičové magma pronikalo do pukliny v druhohorním křemenu a jílovitém pískovci. Vlastně taková geologická poleva, která se dostala mezi oplatky. Původně měl útvar dle odhadů skoro 20 kilometrů. Podlehl ale tomu, že šlo kámen snadno ulamovat, takže posloužil na místní silnice.

Mohlo by vás zajímat:

Petr Zvěřina z VyVolených po 20 letech: Přiznal život od výplaty k výplatě, těžký rozvod i zradu manželky

Opět sázka s čertem

Další Čertova zeď se nachází na katastrálních územích Kotel a Smržov v okrese Liberec. Jak už to tak bývá, i k této zdi se váže půvabná pověst. Legenda tentokrát hovoří o sázce místního sedláka ze Zábradlí. Ten se s čertem vsadil o svou duši, že pekelník nepostaví za noc do kohoutího zakokrhání zeď od Ještědu po Bezděz. Pekelník se však překonal a práce mu šla opravdu dobře.

Když už bylo tedy prakticky jisté, že sedlák o svou duši přijde, k smrti vyděšený hospodář zakokrhal sám. Ke jeho štěstí na to zareagovali i ostatní kohouti ve vsi, čímž ho zachránili. Stejně jako kameny u Vltavy je i toto krásné místo, hlavně díky bukům-strážcům, tichým svědkům starých dob.

Mohlo by vás zajímat:

Páteční Ulice: Hanušková zpytuje svědomí, Blanka mluví o svých démonech a Egon naběhne na Soňu