Hovorově „Mácháč“ a ještě po 1. světové válce Velký či Velký Dokeský rybník. S rozlohou čítající 284 hektarů jde o největší český rybník ležící mimo jižní Čechy. Ve 14. století ho založil český král a římský císař Karel IV., v 19. století se stal oblíbenou destinací Karla Hynka Máchy. Jakou historii má Máchovo jezero?
Císař na lovu
Jedna z pověstí vypráví o Karlu IV. na lovu pod Bezdězem. Z křoví na něj vyběhl krásný statný jelen a císař se ho sám vydal pronásledovat. Zvíře před ním prchalo lesy i lukami, krajinou plnou jezírek a louží. Nakonec ho císař nedostihl. Panovník byl tak znechucen, že zavelel k ústupu.
Tehdy však zaslechl nedalekého ovčáka zpívat ovcím krásnou píseň o jezeře. Karel IV. se rozhlédl kolem. Viděl louky a krásnou krajinu, nakonec svou kompletně promáčenou družinu. Napadlo ho tedy, že tu založí rybník. A od panovníkova slova nebylo k činům daleko.
Okolnosti dokládá Beneš Krabice
Rybník byl založen roku 1366 na Robečském potoku, který je přítokem řeky Ploučnice. Okolnosti dokládá pražský kanovník Beneš Krabice z Veitmile, stejně jako kronikář Jan z Gubenu. Druhý zápis pochází z Živaty o rok později. Zmiňuje také v Čechách dosud neviděné druhy ryb, například parmy.
Pohled hydrologický
Technicky vzniklo jezero zahrazením močálovité a rašelinité průrvy. Je napájeno Břehyňským a Dokským potokem, přebytečnou vodu odvádí Mlýnský potok. Menší zátoky jsou zbytky původního jezera z třetíhor. Původní plocha byla 350 hektarů, postupem staletí se jezero zmenšilo na dnešních 278.
Klouček, čert a mlynář
Na dokské straně vybíhá do jezera poloostrov Klůček, na splavské pak Jarmilina skála, která byla pojmenována až počátkem 20. století. Jméno Klůček se dá odvodit od slovesa „klučiti“. Z Doks ale pochází pověst, která vidí původ opět i císaře. Když císař během lovu bloudil, pomohl mu právě malý pasáček, tedy kluk, klouček.
Pověsti provází i vznik dvou ostrůvků, tedy Kachního a Myšího. Ty vznikly jako důsledek soutěže čerta a místního mlynáře. Vsadili se, kdo za noc postaví vyšší kopec. Čert letěl nad vodou a držel obrovský balvan. Překvapilo ho ale svítání, takže kámen upustil a zmizel v pekle. Dopadem na jezero vznikly oba ostrovy.
Z Popelčiny vily je džungle, zlobí se sousedi. Spořilovský dům Libuše Šafránkové a Josefa Abrháma chátrá
Jak se vžil název
Název Máchovo jezero je věcí konce 19. století. Česká veřejnost tehdy chtěl vyzdvihnout památku K. H. Máchy. Proti názvu se však bouřili Němci i část odborníků. Názvoslovná komise při Geografickém komitétu zamítla v roce 1932 název ve sborníku Bezděz.
O rok předtím ho však už použil Bohumil Kinský v názvu svého turistického průvodce. V roce 1938 ho znovu navrhl turistický spolek v Doksech, opět neúspěšně. Místní podnikatelé pak v inzerci zvali do Doks u jezera. Oficiálně se jméno ujalo až po poválečném odsunu Němců. Skutečné oficiální označení však voda získala až v roce 1961.
Úterní Ulice: Sára znovu šokuje, Pešek utíká od Amálky a pravda o rozlučce odhalena
Zdroje: Wikipedia, WanderBook, Doksy
