Před kamerou na sebe poprvé výrazně upozornila jako zamilovaná studentka Sáša z komedie Jak básníci přicházejí o iluze. Herečka a dabérka Lucie Juřičková nyní slaví jedenašedesáté narozeniny a škatulku nesmělých dívek dávno opustila. Její hlas dobře znají fanoušci prostořeké Carrie ze Se*u ve městě a tvář si na dlouhé roky přivlastnili tvůrci seriálu Ulice. Město a nahrávací studia dnes ale ze všeho nejraději mění za klid chalupy a ruce zabořené v hlíně.
Láska k hlíně a chalupářský klid
Juřičková tráví velkou část roku na své chalupě nedaleko Plzně. Právě tam nachází prostor pro svůj velký koníček. Tím je pěstování nejrůznější zeleniny a péče o květiny. Při práci na záhonech zásadně nepoužívá ochranné rukavice. Zahrádkářské pomůcky jí připadají zbytečně sterilní a brání jí v přímém kontaktu s přírodou.
„Miluji ruce v hlíně. Já se ráda dotýkám i žížal, brouků a všeho možného,“ svěřila se herečka v rozhovoru pro Český rozhlas. Zároveň přiznává velkou slabost pro podzimní měsíce. Líbí se jí vůně tlejícího listí a uklidňující barvy usínající krajiny. Její manžel Martin Zahálka, s nímž si zahrála například v seriálu Policie Modrava, má naopak raději vysoké pracovní tempo a neustálou aktivitu. Rád objíždí nahrávací studia a načítá audioknihy. Na chalupě si ale i on vždy rád na pár dní odpočine od velkoměsta.
Překvapení ze slavného seriálu a práce s hlasem
Výraznou stopu zanechala Juřičková v českém dabingu. Její začátky u mikrofonu byly přitom spíše opatrné. Zpočátku měla pocit, že tato práce nemá dostatečnou uměleckou hodnotu. K dabování se dostala více náhodou díky kolegovi Janu Šťastnému. Následně se stala stálým hlasem hereček jako Sharon Stone nebo Diane Keaton.
Nejvíce se však zapsala do povědomí českých diváků jako Sarah Jessica Parker alias Carrie v populárním seriálu od HBO. Zajímavostí je, že nemusela dělat casting. „Prostě mě zavolali a bylo to. Nedělalo se nic takového, to až poslední roky, protože třeba Netflix a HBO si opravdu hlídají kvalitu,“ prozradila.
Samotnou herečku zpočátku velmi zaskočila velká otevřenost scénářů. „Tenkrát mě ten seriál ve své otevřenosti překvapil. To, jak se o se*u mluvilo, to u nás nebylo a já do té doby byla taky taková lehce prudérní. A dnes si myslím, že je to dobře, se* je běžná součást života,“ popsala. Její manžel přiznal, že neviděl ani jeden díl kultovního seriálu.
Zároveň si myslí, že tvůrci seriálu měli s natáčením dalších dílů skončit dříve. Obě navazující filmová zpracování ji podle jejích slov hodně vylekala. Při samotném dabování si často pomáhá výraznými gesty rukama. Dodává tak svému projevu potřebnou dynamiku a energii. Zvukaři z toho ale radost nemívají, protože při pohybu občas vystupuje z osy mikrofonu. Věk dabovaných postav se navíc postupně zvyšuje a vyžaduje mnohem úspornější herecký projev.
Knižní panna Sáša a televizní ředitelka
Na filmovém plátně zazářila už v devatenácti letech. Roli studentky s kudrnatými vlasy a čelenkou v komedii Jak básníci přicházejí o iluze jí už nikdo neodpáře. Její hláška o mazlivém Štěpánovi a Sáše tehdy mezi diváky rychle zlidověla. Dalším televizním a filmovým rolím se ale dlouho spíše vyhýbala. Dávala přednost prknům Divadla na Vinohradech. Tam působila dlouhých třiadvacet let.
Později přijala nabídku na postavu přísné ředitelky Boženky Puklické v seriálu Ulice. Strávila tam neuvěřitelných čtrnáct let a z nesmlouvavé ženy se postupně stala chápající matka. Tato intenzivní seriálová zkušenost jí přinesla nový způsob práce s textem i kamerou. Divadelní prostředí ale nikdy neopustila a zakotvila v Národním divadle. V rodinném představení Modrý pták ztvárňovala dokonce tři různé postavy naráz, diváci ji tak mohli vidět jako vílu, maminku i strom vrby. Dnes působí už jen v otevřené divadelní scéně Studio Hrdinů.
Umělecké kořeny a osudový vztah
Herečka vyrůstala ve velmi uměleckém prostředí. Její maminka zářila jako operetní zpěvačka v Plzni a tatínek pracoval jako rozhlasový režisér. Rodiče původně doufali, že si dcera vybere klidnější povolání a vyhne se divadelnímu stresu. Stejnou profesní cestu jako ona nakonec zvolil i její o pět let starší bratr Tomáš Juřička. Sourozenci se ale kvůli velkému pracovnímu vytížení potkávají jen velmi zřídka. Většinou se pouze náhodně míjejí v nahrávacích studiích.
V hereckých kruzích našla i svého životního partnera. S Martinem Zahálkou žila osmnáct let takzvaně na psí knížku. Společně vychovali dva syny a svatbu uspořádali až v roce 2008. Juřičková si na svém muži velmi cení jeho slušnosti, tolerance a smyslu pro humor. Podle ní je pro pevný partnerský svazek naprosto klíčové opravdové přátelství.
