Lubomír Lipský (†92) byl legendou českého divadelnictví a mistr komediálních filmových rolí. Určitě si ho pamatujete jako klauna Cibulku ve filmu Šest medvědů s Cibulkou nebo jako protivného vedoucího Antonína Jouzu ze snímku Ať žijí duchové!. Zazářil také jako učitel Heorg Camel ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku, přičemž právě tuto roli mnozí fanoušci považují za tu vůbec nejslavnější.
Muž se srdcem na správném místě
O Lubomírovi Lipském nemůže nikdo říct křivého slova. Kdo ho znal, vzpomíná na něj jen v dobrém. Byl to muž neuvěřitelně humoristického talentu, kterým jej obdarovala příroda. Bavil všechny okolo sebe, ačkoli jeho osobní život až takovou veselou estrádou nebyl.
K herectví se dostal díky svému tatínkovi – nadšenému ochotníkovi, který v Pelhřimově vedl divadelní spolek. Už jako malé dítě tak dostal příležitost zahrát si ve Strakonickém dudákovi. Tato role se mu nesmazatelně zapsala do paměti – zejména kvůli vůbec první větě, kterou kdy na jevišti řekl.
Malý Lubomír si totiž v té době dost šlapal na jazyk. Místo věty napsané ve scénáři „Tatínku, co jsi mi přinesl dobrého? Perníkového husara?“ totiž řekl „Tatínku, co jsi mi pfines dobvého. Pevníkového hufava?“ a tato věta se nesmazatelně vryla do paměti pelhřimovského divadla.
Proklelo ho číslo 7?
Lubomír Lipský během svého života čelil nejednomu neštěstí. První jej potkalo v době, kdy tragicky zemřel jeho mladší bratr Dalibor. Při koupání v rybníce do něho uhodil blesk. Smrt podle mnohých nejtalentovanějších ze tří bratrů je navíc opředena historkou o prokletí čísla sedm.
Proč? Daliborovi totiž bylo v době jeho smrti 17 let a 7 měsíců. Zemřel 17. července roku 1947 v 17:00 hodin. V tomto případě se mezi lidmi často skloňované „šťastné číslo 7“ zapsalo spíše tragicky.
Smrt jeho životní lásky
Se smrtí mladšího bratra se smiřoval jen velmi těžce. Krátce po skončení 2. světové války společně s kabaretním pásmem Rozbitá trilogie hostoval v Praze, kde mu učarovala jeho životní láska – tanečnice Věra Kittlerová. Lubomír Lipský tak po nešťastné události našel nový smysl života.
Úterní Ulice: Sára znovu šokuje, Pešek utíká od Amálky a pravda o rozlučce odhalena
Dvojice se vzala v roce 1948 a společně přivedli na svět dvě děti – syna Lubomíra a dceru Taťánu. Jejich manželství bylo krásné a vydrželo nádherných 54 let. Bohužel jej ukončila Věřina smrt a on tak musel pochovat dalšího milovaného člověka.
Přežil vlastního syna
Jako manželé prožili jednu z nejhorších bolestí, která rodiče vůbec může potkat. Přežili vlastního syna. Ve věku pouhých čtyřiceti let, těsně před silvestrem roku 1991, zemřel jejich syn Lubomír – a navíc za prazvláštních okolností.
Údajně byl na horách, kde se vydal na procházku. Domů už ale nepřišel. O několik hodin později nežli jeho zmrzlé tělo – příčinou smrti měl být infarkt.
Zradilo ho srdíčko
Lubomír Lipský byl legendou české filmografie i divadla. Člověk mající srdce na pravém místě, který svým uměleckým talentem bavil do poslední možné chvíle. Poslední týdny jeho života nebyly nejveselejší – začalo ho zrazovat zdraví, což vyústilo v hospitalizaci v nemocnici.
Poslední dny prožil v Thomayerově nemocnici – zde se o něho s láskou starala snacha, která tu pracovala jako primářka. Zemřel 2. října roku 2015 ve spánku na selhání srdce.
Díky nespočtu filmových a seriálových rolí se na něj nikdy nezapomene a bude nás tak z našich obrazovek bavit dál.
Ve snímku Zabil jsem Einsteina, pánové… si můžete Lubomíra Lipského připomenout ve čtvrtek 6. února od 20:00 na Prima MAX a o dva dny později na Primě od 14:35.
Umělá inteligence likviduje šance autistů na práci. Firmy kvůli AI přicházejí o skvělé autistické odborníky
Zdroje: Vlasta, Ženy iPrima, Kafe, Blesk, iRozhlas
