Lov na mimozemský život: Webbův teleskop nás přibližuje k nalezení života mimo Sluneční soustavu

Jako lidé pátráme po životě mimo tuto planetu už dlouho. Už když jsme upřeli pohled na hvězdy, byla asi jedna z prvních myšlenek, jestli jsme ve vesmíru sami. Pravděpodobnost skutečného nalezení mimozemského života jsou nejspíš nízké. Ale teleskop Jamese Webba nám přece jen dává nějakou naději.

REKLAMA

Kam se dívá velké oko?

Největší orbitální observatoř se momentálně soustředí na TRAPPIST-1. Hvězda typu červeného trpaslíka je od nás vzdálena 41 světelných let a obklopuje ji sedm skalnatých exoplanet asi velikosti Země. Tři z nich jsou v obyvatelné zóně, kde může existovat tekutá voda a tím pádem i život.

Nejvíc vzrušující na celé věci je, že právě James Webb, po kterém je teleskop pojmenován, už měřil teplotu jedné z těchto exoplanet. To znamenalo první detekci radiace pocházející z planety podobné Zemi, ale mimo naši Sluneční soustavu.

Všechny planety u hvězdy TRAPPIST-1 by se vešly do oběžné dráhy Merkuru a ještě by zbylo místo. TRAPPIST-1 je výrazně menší než Slunce, velikostí se blíží Jupiteru. Celý systém připomíná spíše Jupiter s jeho měsíci než naši sluneční soustavu. Sedm planet TRAPPIST-1 je podobných Zemi a obíhají velmi blízko této ultra-chladné hvězdě v souhvězdí Vodnáře., FOTO: NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

Podle Lisy Kaltenegger, ředitelky Institutu Carla Sagana, potvrdí nebo vyvrátí obyvatelnost tohoto cizího světa další pozorování v roce 2025. „V roce 2025 si JWST nejspíš více posvítí na právě tato místa. A doufejme, že poprvé v historii potvrdí, jestli na světech daleko od toho našeho existuje život.“

Náročné exoplanety

Samotné studium exoplanet je velmi náročné. Vysílají totiž zelené světlo, které je ale velmi často zastíněno svitem mateřských hvězd. TRAPPIST-1 je naštěstí jakožto červený trpaslík mnohem tlumenější, takže dovoluje hlubší analýzu svého okolí.

V momentě přechodu planet přes samotnou hvězdu je teleskop schopen zachytit, jak světlo hvězdy interaguje s molekulami v atmosféře exoplanety. Tak je možné odhalit právě přítomnost vody nebo dokonce známky života.

Voda na Europě?

Jestli se TRAPPIST-1 nepotvrdí jako možný domov života, zůstávají ještě nadějné možností přímo v našem sousedství. Například Europa, ledový měsíc Jupiteru, může být místem s obrovským podzemním oceánem.

K ní má v roce 2030 dorazit družice Clipper vypuštěna NASA v říjnu tohoto roku. Právě vzhledem k ledově krustě je Europa žhavým kandidátem na příhodné podmínky. Pod ní by se měl skrývat obrovský oceán normální slané tekuté vody.

Ledový svět je tak potenciálně perfektním prostředím pro primitivní životní formy. Takové, které prosperují v nízkých teplotách a naprosté tmě. Tento měsíc vůbec obklopují záhady. Otázky, zda je uvnitř voda a zda může udržet život, čekají na zodpovězení už celé dekády.

Srovnání velikosti Země, Měsíce a Europy, FOTO: Apollo 17 Picture of the Whole Earth: NASATelescopic Image of the Full Moon: Gregory H. ReveraImage of Europa: NASA/JPL, Public domain, via Wikimedia Commons

Na hřbetě Falconu

Kolosální družice Clipper byla vypuštěna pomocí rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX a zahájila 5,5 roku dlouhou pouť na oběžnou dráhu Jupiteru. Místo toho, aby obíhala přímo kolem Europy, ale provede 44 průletů po elipse přímo kolem plynného obra Jupitera.

Krom toho má Clipper zjistit chemické složení vody na měsíci, stejně jako geologické jejího povrchu. Třetím posláním je průzkum možných přistávacích ploch pro budoucí rakety namířené přímo na povrch. Ty navrtají led a odeberou vzorky.

Tak šťastnou cestu.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA