Lepra neboli malomocenství je nemoc způsobená bakterií Mycobacterium leprae. Nejčastějšími místy výskytu jsou střední Afrika, jižní a jihovýchodní Asie. V Evropě trápí populaci především ve Španělsku, Portugalsku, Řecku. Mohlo by se zdát, že jde o problém minulých staletí, ale opak je pravdou. Není problém se s ní setkat i dnes.
Objevení bakterie
Bakterii, která za lepru může, objevil v roce 1873 norský lékař Gerhard Armauer Hansen. Současně tím vyvrátil tehdy platnou domněnku, že jde o dědičnou chorobu. Před jeho objevem ale zažívali všichni nemocní po celém světě naprosté peklo. Jako neléčitelná pohroma byla lepra brána jako Boží trest za lidské hříchy.
Pro nemocné se tak vžil termín „chodící mrtví“ a i pouhý dotek byl brán jako riziko nákazy. Naše povědomí o chování nemoci dost pokročilo, takže některé domněnky už patří skutečně k mýtům. I když ji stále obklopují nejasnosti, je dnes zřejmé, že je ze všech nejrozšířenějších přenosných nemocí tou nejméně nakažlivou.
Jedno procento a dlouhá doba
Dle informace v magazínu Florance pro nelékařské zdravotnické pracovníky ji „chytne“ jen 1 % lidí, kteří se s ní dostanou jakkoli do kontaktu. Přenos je totiž možný jen dlouhodobým kontaktem s postiženou osobou, jak informuje i WHO. Stejně tak má vliv obecná imunita a lepra se dostane jen na ty, kteří jsou po této stránce slabší.
Mezi nákazou a jakýmkoli projevem může uplynout velmi dlouhá doba, a to klidně jeden rok nebo i patnáct let. Je také podstatné si uvědomit, že lepra není smrtelná, i když její projevy k tomuto náhledu svádí. Nakažení totiž obvykle umírají na zcela jiné komplikace. Je dost dobře možné, že na vině je jejich snížená imunita.
Projevy choroby
V základu existují dvě formy lepry, multibacilární a paucibacilární neinfekční lepra. První se vyznačuje právě oněmi granulomatozními uzlinami. Technicky jde o oblast zánětu, kde dochází k hromadění zánětlivého výpotku a dalších buněk. Není-li tento projev léčen, postupně ničí obličejově rysy a dojde k trvalé destrukci nervů, končetin i očí.
Druhá verze postupuje mnohem pomaleji, na kůži nemocného vznikají nepravidelné plochy, kde dochází ke ztrátě citu. V pokročilých stádiích choroby odpadávají články prstů.
Choval se jak milý strýček, ale ve sklepě skrýval hrůzu: Případ Huberta Pilčíka děsí Česko i po 70 letech
Nemocní stále v milionech
Skutečně efektivní a účinná léčba se objevila až v roce 1981, tedy více jak století po objevu bakterie. Světová zdravotnická organizace tedy zavedla silná kombinovaná antibiotika. Nemocná populace na planetě tehdy činila dle odhadů asi 12 milionů pacientů. Díky tomuto zásahu klesl počet na cca 2 miliony, což se bohužel celkem drží dodnes.
Světový den pomoci malomocným je každoročně vyhlášen na konec ledna. Jeho hlavním smyslem je memento, že pradávná choroba je tu stále s námi a pro konkrétní oblasti je stále velmi zřetelným problémem. Pro většinu lidí na světě jde totiž skoro už jen o encyklopedické heslo a několik starých fotografií.
Obroda nemocí
Endemická lepra na Floridě, možnost tisíce případů londýnských spalniček nebo syfilis v Česku. Nejde o výtah ze starého románu, ale současný obraz světa. Změna v chování, nové stravovací návyky a také klesající proočkovanost populace.
To všechno postupně vytváří příhodné podmínky pro obrodu chorob, o kterých jsme se učili možná na škole v dějepise. Stejný efekt má postupující klimatická změna, kdy se podmínky pro tropické a jiné choroby objevují v zemích, které s nimi nikdy neměly problém.
Další zajímavá témata ohledně člověka a zdraví si můžete přečíst tady.
Čtvrteční Ulice: Sářina omluva, Anežčina nespokojenost, nečekaná omluva a návrat Běty
Zdroje: who.int, CeskaTelevize, NZIP, Denik
