Někdejší oblíbená televizní hlasatelka a „reportérka“ z komedie Slunce, seno a pár facek se potýká s vážným handicapem. Na jedno ucho neslyší vůbec, na druhé jen málo. Kvůli tomu musela Marie Tomsová (72) skončit s hraním v divadle, stále se však nevzdává a našla si nové pole působnosti v rozhlase.
Slyší na půl ucha a konec divadla ji mrzí
Marie Tomsová, která se nesmazatelně zapsala do paměti televizních diváků jako jedna z výrazných tváří československého televizního vysílání, prochází těžkým obdobím. Ztráta sluchu se u ní objevila před dvěma lety a rychle se zhoršovala. Výsledkem je, že na levé ucho neslyší vůbec, a pravé jí zachránily lékařské zásahy jen částečně. Tato situace ji přinutila ukončit kariéru na divadelních prknech, kterým se s nadšením věnovala.
„Na levé ucho neslyším vůbec, pravé mi paní doktorka trochu zachránila,“ svěřila se upřímně Blesku. Situace je pro ni nesmírně frustrující, protože teď neustále musí opakovat: „Promiň, neslyšela jsem. Co jsi říkal?“ Pro někoho, kdo strávil život mezi lidmi a živou kulturou, je náhlé „umlčení“ sluchu skutečně těžká zkouška.
Fejetony jí dávají novou energii
Marie se však rozhodně práce nevzdává. I když jí sluchová nedostatečnost znemožnila vystupovat v divadle, své myšlenky a komentáře dál sdílí s lidmi prostřednictvím Českého rozhlasu Pardubice a Hradec Králové. Tam každý týden vysílá svůj vlastní fejeton, což jí poskytuje novou energii a možnost dál se věnovat práci, která ji těší.
Její rozhlasové příběhy získaly na oblibě natolik, že z nich minulý rok sestavila knihu s názvem Jiná už nebudu. Tomsová tedy zůstává aktivní a o své názory a postřehy se dál dělí – teď však hlavně skrze mikrofon. „Fejetony jsou pro mě způsob, jak být lidem nablízku. Jen teď holt musím občas říkat ‚Prosím, mluvte hlasitěji‘,“ prozrazuje, jak se její život změnil.
Z televizní hlasatelky hvězdou filmu
Ačkoliv si většina diváků pamatuje Marii Tomsovou z její práce v Československé televizi, kde působila od roku 1976, Tomsová měla původně úplně jiné plány. Měla umělecké ambice, a proto studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy výtvarnou výchovu a češtinu. První pracovní zkušenosti sbírala jako redaktorka ve firmě Sportpropag, ale osud ji přivedl až na konkurz na hlasatelku – a její kariéra se vydala zcela jiným směrem.
V televizi se rychle prosadila a později si ji mnozí oblíbili i díky roli v Troškově komedii Slunce, seno a pár facek. V roce 1995 odešla z České televize a na chvíli zakotvila v rádiu Frekvence 1, kde moderovala. I dnes, i když už televize ani divadlo nejsou jejím světem, její hlas zůstává slyšet – aspoň do chvíle, než musí někomu připomenout, že je potřeba mluvit trochu hlasitěji.
210 let od porážky Napoleona v bitvě u Waterloo
Osobní tragédie a hledání smyslu
Kromě zdravotních problémů si Tomsová v životě prošla i bolestnými osobními ztrátami. Před několika lety v pořadu 13. komnata odhalila, že její první syn, teprve pětiměsíční Lukášek, zemřel na syndrom náhlého úmrtí kojenců. Tato bolest jí zůstala na srdci dodnes. Později měla se svým manželem, právníkem Milošem Tomsem, dva syny, kteří jí pomáhají přenést se přes ztráty a obtíže.
Ani sluchová vada, ani životní bolesti ji však nezlomily. Marie Tomsová dnes dokonce podporuje neziskový projekt „Čeští mistři“, jenž chce potiskem na trička připomenout Čechy, kteří změnili svět. I ve svém věku se snaží být aktivní a prospěšná, i když teď přichází o část svého světa. „Nevzdávám se,“ říká s nadějí, že se jí sluchový handicap podaří zvládat i do budoucna.
Ulice: Zlomená Hanušková skončí v slzách. To si nezasloužím, vzlyká
Zdroje: ČT, Blesk, Rozhlas.cz
