Jde o nejstarší umělecký keramický předmět na světě. Jednu z nejpůvabnějších ukázek pravěkého umění nalezli archeologové v roce 1925 na jižní Moravě, v bývalém sídle lovců mamutů. Na figurku ženy kyprých tvarů tehdy narazil tým Karla Absolona, nález se odehrál v Dolních Věstonicích. Materiál je nejspíš místní, původně se mělo za to, že je soška z kosti. Jaké zajímavosti se pojí s nálezem Věstonické Venuše?
Hliněný artefakt
Tuto verzi však opravili vědci z Moravského zemského muzea, kteří na Venuši použili metodu mikroCT. Vyšlo tak najevo, že jde o úlomky hornin a drobné fosilie. Současně jde o jeden kus tzv. keramického těsta. To poukazuje na fakt, že pravěký umělec musel mít silné výtvarné cítění a být také velmi zručný.
Složení sošky se badatelé pokoušeli zjistit hned několikrát. V létě 2004 se Venuše ocitla pod tomografem ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do té doby se odehrály hned čtyři pokusy. Poslední výsledky pak potvrdily, že jde o jeden kus jemné hlíny smíchané s vodou. Obsahuje však i drobná zrníčka bílé barvy, tedy buď úlomky kostí nebo vysrážený vápenec.
Brněnských patnáct hodin
V srpnu 2016 se ocitla na celých patnáct hodin pod mikrotomografem společnosti FEI Company. Firma vyrábějící elektronové mikroskopy odhalovala vrypy na povrchu i vnitřní strukturu památky. Následně vznikl i trojrozměrný model s přesností na mikrometry a asi 80 GB dat. Hlava a nohy obsahují další příměsi, nejde tedy o zcela homogenní keramiku.
Velmi pokročilá sídliště
Nejstarší výroba keramiky na světě tak byla doložena v oblastech Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova a Pavlov společně s Petřkovicemi. Stejně tomu bylo s nejstarším tkaním látek a celkově výrobou uměleckých předmětů výjimečné kvality. Na těchto místech fungoval i bohatý duchovní život včetně šamanismu.
Miniaturní a nevyčíslitelná
Nejde o žádný mohutný artefakt. Kráska z období paleolitu, tedy období 29 000 – 25 000 let před Kristem se celkem bez potíží vejde do dlaně. Její hodnota se však nedá vyčíslit. Jejím přímým nálezcem byl Emil Dania, který v týmu Karla Absolona fungoval jako preparátor a technický vedoucí. Bylo to 13. července 1925.
Konkrétní rozměry jsou 11,5 cm, šířka 4,4 cm a tloušťka 2,8 cm, tedy skutečně talisman do kapsy, který byl rozlomen na dva díly. Dnes se nachází ve sbírkách Moravského zemského muzea, občas se ale na chvíli vydá někam jinam.
S kým žije Milan Peroutka: Po Míše Tomešové zakotvil u Dominika, syna úspěšné „paní McDonald“. Plánují dítě
V Národním a mikulovském
Naposledy tomu bylo v roce 2023, kdy se za mimořádných bezpečnostních opatření dostala do Národního muzea. Stalo se tak v rámci výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, kterou pořádalo právě Moravské zemské muzeum. Koncem druhé světové války byla spolu s dalšími sbírkami muzea schována v mikulovském zámku.
Úřady měly tehdy obavu o poškození během rozsáhlých bombardování území. Nejcennější kusy proto pracovníci převezli do Brna pod záminkou focení. Udělali dobře, protože to, co zůstalo v Mikulově, podlehlo zkáze během osvobozovacích bojů. Nešlo však o bomby, zámek totiž v dubnu 1945 vyhořel. Dolní Věstonice jsou od roku 2008 národní kulturní památkou. V lokalitách se našly i další sošky, jejichž pravost je ovšem pochybná.
Největší pátrací akce, jakou Slovensko zažilo: Zmizení pětiletého Lubka z pískoviště. Dodnes nikdo neví, co se mu stalo
Zdroje: Wikipedia, CeskaTelevize, KudyZNudy, NM
