Krása a vrozená noblesa předurčily herečku Hanu Vítovou k velkým rolím na stříbrném plátně. Diváci ji milovali jako naivní dívku i osudovou ženu s podmanivým hlasem. Její skutečný osud ale připomínal spíše těžké drama. Úspěchy před kamerou rychle vystřídaly osobní ztráty a hluboká samota.
Útěk od pravého jména
Vlastním jménem Jana Lašková vyrůstala v rodině sólisty opery Národního divadla. Roli neustále propírané dcery slavného otce nesla velmi těžce. Původně snila o dráze obyčejné učitelky, nakonec nastoupila na konzervatoř a po dvou letech získala divadelní angažmá v Olomouci.
Brzy si jejího mimořádného pěveckého nadání všimli Jiří Voskovec a Jan Werich. Potřebovali tehdy obsadit roli umělé ženy Sirael do chystané hry Golem. Mladá herečka rázně odmítla vystupovat pod svým pravým jménem. Nový pseudonym pro ni zcela spontánně vymyslel básník Vítězslav Nezval. Zrodila se Hana Vítová a zanedlouho nazpívala s Ljubou Hermanovou dodnes známý hit Život je jen náhoda.
Šokující záběr a nevydařené svazky
Během angažmá v Osvobozeném divadle prožila necelý rok trvající románek s Jiřím Voskovcem. Její první vážnou známostí a zákonitým manželem se později stal populární operetní zpěvák Jára Pospíšil. Oba partneři upřednostňovali budování kariéry a svazek se brzy rozpadl.
Velký filmový triumf přinesla postava zklamané vychovatelky Marty ve snímku Noční motýl. Svatopluk Beneš jí v jedné z intimnějších scén nečekaně strhl košilku. V ateliéru z toho byla senzace, na place směli zůstat pouze režisér, kameraman a hlavní osvětlovač.
Štěstí v soukromí zkoušela Vítová najít po boku novináře Bedřicha Rádla. S ním přivedla na svět dceru Bedřišku. Společné soužití rodiny silně komplikoval fakt, že manželé sdíleli dům s Rádlovou první ženou Světlou Svozilovou.
Změna politického režimu znamenala velký útlum nabídek a definitivní rozpad druhého manželství. Vítová po rozvodu sdílela byt s exmanželem a jeho novou partnerkou. Pro celou napjatou domácnost dokonce vařila a starala se o běžný úklid.
Přesun od kamery za psací stůl
Příležitostí ve filmu rapidně ubylo. Práci nacházela převážně na výjezdních estrádách ve dvojici s R. A. Dvorským. Úspěch slavila alespoň s rolí v parodii Pytlákova schovanka.
Naplno pak uplatnila svůj jazykový talent. Pod pseudonymem Jana Rádlová překládala knihy z ruštiny, angličtiny i němčiny pro několik velkých nakladatelství. Zúročila dlouholeté zkušenosti s psaním písňových textů. Spřátelila se s Janem Pixou a podílela se na tvorbě soutěžních otázek pro tehdejší televizní pořady Deset stupňů ke zlaté a Sedm jednou ranou.
Během války se musela podobně jako Lída Baarová zapojit do říšského průmyslu a v malé pražské výrobně lepila nákupní tašky ze zbytků kůže. Po konci válečného konfliktu svou činnost úspěšně obhájila před disciplinární komisí. Většinu volného času pak trávila překladatelskou prací ve svém pražském bytě.
Tragický skok a léta v samotě
Nejtěžší životní zkouška přišla s nešťastnou láskou jediné dcery. Dvacetiletá Bedřiška se bláznivě zamilovala do bratra spisovatele Ondřeje Suchého. Zoufalá dívka se pokusila podřezat žíly v zamčené koupelně. Matka včas zasáhla a vyrazila u dveří zámek.
Bedřiška vzápětí vyběhla k nejbližšímu oknu a přímo před očima Vítové vyskočila. V nemocnici po několika hodinách svým vážným zraněním podlehla. Zdrcená žena začala hledat denní útěchu ve sklence s alkoholem.
V březnu roku 1970 utrpěla těžkou autonehodu. Poškozená noha si vyžádala dlouhých sedm let čekání na operace a následných bolestivých rehabilitací. Zdravotně se už nikdy zcela nezotavila.
Oporu nacházela v posledních letech pouze u dlouholetého kamaráda R. A. Dvorského. Po jeho smrti trávila zbývající dny života v naprosté samotě. Zemřela na rakovinu plic 3. března 1987. V opuštěném bytě ji náhodou objevila sousedka s donáškou nákupu.
Film Noční motýl vysílá Televize Seznam 30. května ve 14:45, repríza je na programu 31. května v 09:45.
