Slovácké nářečí patří k nejbohatším a nejzábavnějším pokladům naší řeči. Místní lidé dokážou jednou větou přesně popsat situaci, na kterou spisovná čeština potřebuje celý odstavec. Pokud si myslíte, že rozumíte každému slovu, možná narazíte na výrazy, které vás zaručeně zmatou. Připravili jsme pro vás malý kvíz, který prověří vaše znalosti výrazů ze Slovácka a okolí.
Specifický svět moravského jihu
Slovácko je oblast, kde má jazyk úplně jinou šťávu než ve zbytku republiky. Místní mluva je přímá a často nekompromisní. Zároveň v sobě ukrývá obrovskou dávku poezie a humoru. Když zde někoho slyšíte nadávat, může to znít skoro jako vyznání lásky. Pokud o někom uslyšíte, že je „cagoň“, jde o obyčejného puberťáka. Výraz „zámora“ zase označuje místního mrzouta a jako „hauda“ se tituluje žena pochybné pověsti. Specifická výslovnost a měkčení hlásek dodávají těmto slovům na jemnosti i v okamžiku ostřejší výměny názorů.
Slovní zásoba se zde dědí z generace na generaci. Odráží tvrdý život na venkově spojený s prací na poli a ve vinohradu. Velkou pastí je takzvaný slovácký paradox. Publicista Pavel Sedláček ve svých fejetonech pro Český rozhlas vzpomíná na slova své babičky. „Dyž sa řekne rež, myslí sa žito. A když sa poví žito, tož to znamená pšenica,“ vysvětluje Sedláček záludnosti místního zemědělství. Kdo tyto nuance nezná, snadno v obchodě nebo na trhu pořídí něco úplně jiného.

Stačí se zaposlouchat do hovoru starousedlíků v Kunovicích nebo Míkovicích. Otevře se před vámi úplně nový svět plný výrazů jako „linda“ pro topol nebo „pantok“ pro velkou sekeru. I obyčejná motyka zde má své jméno, říká se jí „kučovnica“. Návštěvník odjinud často jen tuší kontext. Místní přesně vědí, která bije a o kom je řeč. Právě tyto odlišnosti dělají z moravského jihu jazykově nejzajímavější kout naší země.
Pasti na přespolní návštěvníky
Také kuchyně a stolování mají své vlastní názvosloví. Výrazy pro různé druhy jídel jsou často zcela odlišné od zbytku Moravy a vycházejí z historických tradic. Pokud vás hospodyně pošle pro „brézle“, očekává strouhanku. Když se vaří bramborová kaše, říká se jí „metyja“. Vzduchem létají slova, která v žádné moderní kuchařce nenajdete. O švestkách se zde mluví výhradně jako o „trnkách“. Pokud si objednáte trnkové kapky, dostanete poctivou slivovici.
Samostatnou disciplínou jsou potom přirovnání a popisy lidského chování. Místní lidé umí velmi trefně ohodnotit sousedovu inteligenci nebo momentální stav střízlivosti. O někom zbytečném se říká, že je „platný jak komunista na Velehradě“. Pokud někdo nechápavě zírá, „hledí jak tele na nové vráta“. Tyto fráze jsou často drsné. Vždy míří přesně do černého a sedí lépe než dlouhé psychologické rozbory.
Jazyk se neustále vyvíjí. Přesto perly lidové slovesnosti zůstávají pevně zakotvené v paměti regionu a používají se dodnes. Člověk nerozhodný si vyslouží roztomilé označení „bembela“. Kdo příliš mluví a žvaní, o tom se řekne, že mu huba „plpce jak metyja“. Tím se krásně propojuje svět kuchyně s popisem lidských vlastností.
Kvíz: Jak dobře znáte slovácké nářečí?
1. Když vám hospodyně řekne, že jí chybí „vařaja“, co jí máte podat?
A) Velký hrnec na polévku
B) Vařečku na míchání
C) Utěrku na nádobí
D) Zástěru
2. Co si představíte pod slovem „turkyň“?
A) Tureckou kávu
B) Dýni na pečení
C) Kukuřici
D) Slunečnici
3. Pokud někdo dostal „világoš“, co se mu stalo?
A) Dostal pořádný výprask
B) Vyhrál v kartách
C) Dostal bohatou výslužku
D) Koupil si nový oblek
4. Co znamená slovo „záklechtka“?
A) Jíška do polévky
B) Drbna z vesnice
C) Závora u dveří
D) Malá motyka
5. K čemu slouží „troky“?
A) K sušení ovoce
B) K paření prasete při zabíjačce
C) K uskladnění obilí
D) K praní prádla v potoce
6. Co to znamená, když někdo na Slovácku „ťápe“?
A) Hledá cestu ve tmě
B) Šlape v blátě
C) Hlasitě tleská
D) Mluví nesmysly
7. Co držíte v ruce, když máte „žabikuch“?
A) Nůž nebo křivák
B) Naběračku na vodu
C) Kytici lučního kvítí
D) Malou žábu
8. Co znamená výraz „tarmak“?
A) Starý rozbitý vůz
B) Dobytčí trh
C) Hustá mlha
D) Druh sladkého pečiva
9. Co znamená „žváchat“?
A) Skákat
B) Krákat
C) Žvýkat
D) Vztekat
10. Co jsou to „vepřovice“?
A) Domácí klobásy
B) Kožené boty z vepřovice
C) Nepálené cihly
D) Vepřové hody
11. Co znamená slovo „žentúr“?
A) Hospodářský stroj
B) Hlasitý křik
C) Starý kabát
D) Druh lidového tance
12. Když někdo řekne „teprú“, co tím myslí?
A) Teplo
B) Teprve
C) Trapem
D) Temno
Správné odpovědi: 1B, 2C, 3A, 4A, 5B, 6D, 7A, 8B, 9C, 10C, 11A, 12B
Vyhodnocení:
0–3 body: Jste nejspíš z úplně jiného kraje. Slovácké nářečí je pro vás španělskou vesnicí, ale nenechte se odradit a zajeďte se na Moravu podívat.
4–6 bodů: Něco málo jste už zaslechli, možná z televize nebo od přátel. V běžném hovoru byste se ale asi rychle ztratili.
7–9 bodů: Velmi slušný výsledek. Je vidět, že máte cit pro jazyk nebo na Slovácko pravidelně jezdíte za vínem a folklorem.
10–12 bodů: Gratulujeme! Jste buď rodilý mluvčí, nebo jste na Slovácku strávili velkou část života. Vás žádný strýc z Hradišťa neopije rohlíkem.
Pokud máte náladu na více hádanek, zkuste naše další kvízy:
- Kvíz: Čeština našich babiček. Rozumíte slovům jako cerbulát nebo ošlejch?
- Kvíz: Slovenská slova, která zní povědomě, ale matou i rodilé Čechoslováky
- Kvíz: Odpovíte správně na známé chytáky ze školy?
- Kvíz: Co si pamatujete o druhé světové válce?
A další kvízy ZDE.





