Děti tráví hodiny s nosem zabořeným do mobilu nebo tabletu a oči jim to dávají bohužel sežrat. Krátkozrakostí trpí už třetina školáků a podle odborníků se do roku 2050 číslo vyšplhá klidně ke 40 procentům. Lékaři proto radí, co s tím, aby naše děti jednou neviděly svět jen přes brýle.
Proč dětské oči ztrácí ostrost
Krátkozrakost vzniká prodloužením oční bulvy a patří k nejrychleji se šířícím očním vadám. Často se jí přisuzuje hlavně mobil nebo počítač, realita je ale složitější. „Zvýšený výskyt krátkozrakosti souvisí s tím, že oči příliš dlouho zaostřují na blízké objekty. Stačí už zhruba půlhodina soustředěného pohledu na předmět vzdálený kolem třiceti centimetrů. Z hlediska rozvoje této vady přitom není rozdíl, zda dítě čte knihu, nebo sleduje mobil,“ vysvětluje MUDr. František Fornůsek.
Problém je tedy spíš v délce a pravidelnosti zátěže očí než v konkrétní aktivitě. V době, kdy školní povinnosti i volný čas dětí často probíhají u obrazovky, se riziko logicky násobí.
Pobyt venku a prevence
Zdravým očím pomáhá především pestřejší denní režim. „Prevenci krátkozrakosti pomáhá regulace času, který dítě tráví zaostřováním na blízké předměty, a také vyvážení tohoto času jinou činností. Jako velmi prospěšný se ukazuje pobyt venku, kdy můžeme koukat do dálky, to je pro naše oči, a zejména oční svaly, skutečně relaxující,“ dodal Fornůsek. Podle studií už 40 minut venku denně výrazně snižuje riziko vzniku krátkozrakosti v dětském věku.
Dospívající, kteří kvůli škole tráví dlouhé hodiny u počítače, často opomíjejí pravidelné přestávky. Výsledkem bývají příznaky syndromu suchého oka, jako je pálení, řezání nebo pocit písku v očích. Pomoci mohou zvlhčující oční kapky, jako například HYLO FRESH s kyselinou hyaluronovou, které pomáhají udržovat přirozený slzný film a zmírnit únavu očí. Jsou vhodné i pro nositele kontaktních čoček a díky systému COMOD, jenž zabraňuje zpětnému pronikání vzduchu do lahvičky, neobsahují konzervační látky, které mohou být pro citlivé oči dráždivé.
Zásadní roli hrají také pravidelné kontroly zraku. „Zraková dráha, tedy spojení mezi okem a mozkem, se vyvíjí prvních 7 až 9 let života. Pouze v tomto období hrozí vznik tzv. tupozrakosti. Tento stav už zůstane trvalý, ani pozdější operace, laser či brýle ho nedokážou napravit,“ upozorňuje Fornůsek.
Jak krátkozrakost řešit a kde roste nejrychleji
Když už se krátkozrakost objeví, nejjednodušší cestou jsou pořád klasické brýle nebo kontaktní čočky. Jenže dnešní optika už není jen o tom, aby dítě vidělo na tabuli. Existují totiž speciální čočky, které kromě ostrého obrazu dokážou i brzdit další zhoršování zraku.
„Existují speciální brýlové čočky, které zpomalují progresi myopie. Ve středu skla umožňují ostré vidění, zatímco v periferii mají speciální uspořádání ve tvaru včelího úlu. To vytváří mírné rozostření obrazu na sítnici a dává oku signál, že nemá dále růst,“ popsala MUDr. Janeková FEBO, vedoucí lékařka Očního centra Praha.
Nejvíc krátkozrakých najdete v jihovýchodní Asii. Oční vady tam má zhruba třetina lidí a čísla dál rostou. Nejhůř jsou na tom děti z velkoměst, které tráví většinu času zavřené doma nebo ve škole. Venku je skoro nikdo nevidí, a tak jejich oči nedostanou šanci pořádně zaostřit na dálku. Podobně jsou na tom i teenageři, hlavně dívky. A Evropa? Ta rozhodně není ušetřená. I u nás přibývá krátkozrakých dětí, především ve městech, kde se pobyt venku smrskne na cestu do školy a zpátky.
Studie publikovaná v British Medical Journal i analýzy National Library of Medicine ukazují, že bez účinné prevence by do roku 2050 mohlo být krátkozrakých až 740 milionů dětí a dospívajících po celém světě. Z pohledu veřejného zdraví jde tedy o téma, které si zaslouží větší pozornost než jen rodičovské obavy o známky z diktátu.
Tento týden v ZOO Nové začátky: Intriky, nedůvěra i problémy se sektou
Zdroje: HYLO, British medical journal, Oční centrum Praha, National Library of Medicine
