Krása moravských nářečí: Od žufánku po pazgřivce. Některé názvy běžných věcí dávají zabrat

Nářečí, jinak také dialekt, označuje místní formu národního jazyka. V našich luzích a hájích vznikala cca od 12. století coby efekt izolace a ustalování jednotlivých oblastí a jejich obyvatel. Asi nejznámější je specifická mluva na jižní Moravě, brněnský hantec či v Ostravě, dialektů ale máme mnohem víc.

Výskyt v literatuře

Dnes už knihy psané dialektem prakticky nevznikají, v 19. století však byly zvlášť hojné. Božena Němcová, K. H. Mácha, Tyl, Erben nebo bratři Mrštíkové. To je jen pár příkladů autorů využívajících dialekty. Pravdou je, že i u nich byly tyto promluvy adaptovány pro účely krásné literatury.

Pane súci, já su v tem nevinně!

Jedním z mála svazků novější doby je několik knih povídek Zdeňka Galušky odehrávajících se na moravském Slovácku. Sbírky Slovácko sa súdí, Slovácko sa nesúdí a Stařeček Pagáč vyprávjajú se zaslouženě dočkaly i seriálové podoby s Jozefem Kronerem a Oldřichem Velenem.

Výlet po slovníku

Nadpis předchozího odstavce v „překladu“ znamená Pane soudce, já jsem v tom nevinně. Některé ze slovíček používáme běžně i dnes, i když mají přídech archaismu nebo jiné zabarvení. Například fajnový jako jemný, habaděj coby mnoho nebo klasický ajznboňák coby pracovník na dráze.

Od žufánku po pazgřivce

Žufánek místo naběračky není stále tak neobvyklý a u starších ročníků ho můžete zaslechnout docela běžně. Jenže co takový pazgřivec? To je křivák nebo podvodník, výraz se používá i pro zlobivého kluka.

Nářečí se uchovalo i v příslovích nebo pranostikách. Například Na svatého Marka oharky do járka znamená jednoduše zasadit na Marka okurky. S jídlem je spojeno dost toho, co se používá běžněji, tedy šiška pro knedlík, erteple pro brambory, trnky pro švestky nebo užička pro lžíci. Erteple pochází původně z němčiny, jde o složeninu Erde (země) a Apfel (jablko), tedy „zemské jablko“.

Brněnský hantec

Proslulá varianta češtiny vznikla prolnutím hanáckých nářečí s němčinou brněnských Němců. Dále se na něm podílel vídeňský argot, tedy žargon galérky a další společenské spodiny. Jedním z důvodů vzniku hantecu byla komunikace nepřístupná běžnému obyvatelstvu a tedy i rukám zákona.

Mohlo by vás zajímat:

Světový den uprchlíků připomíná 108 milionů lidí bez domova. Mnozí utíkají před válkou i režimy také do Česka

V současnosti používají běžní Brňáci část hantecového slovníku v běžné mluvě, málokdo ale umí mluvit čistě hantecem. Určitou renesanci se pak postarala skupina umělců, hlavně Franta Kocourek a Miroslav Donutil, vzniklo i CD Nélepčí pecky v hantecu vícero interpretů zpívajících pouze hantecem.

Od haksny po šalinu

Celorepublikové známosti se dostalo šalině, tedy tramvaji. Od ní odvozenou šalinkartu používá Dopravní podnik města Brna i v oficiální marketingové komunikaci. Haksny jako výraz pro nohy (z rakouského Haxe) se objevují už v kreslených vtipech z 90 let.

Podobně helfnót z německého helfen se ujalo dosti obecně. Je však otázkou, nakolik kdo používá spíš helpnout, tedy odvozeninu anglického help pro pomoc. Jak je vidět, dialektových výrazů používáme běžně dost. Pohled do slovníku nářečí tak může leckoho překvapit svou blízkostí.

Mohlo by vás zajímat:

Maminka mi zničila život, říká dnes už dvacetiletá dívka, na kterou matka od školky patlala make-up a nutila soutěžit