Znáte ji jako vždy perfektně upravenou dámu z televizních obrazovek, která s úsměvem věští, zda bude pršet, nebo svítit slunce. V soukromí je ale Alena Zárybnická (55) živel, který se nenechá svázat konvencemi. Místo honosné vily si hýčká svůj panelákový byt ve Špindlerově Mlýně, ale její srdce teď bije pro něco úplně jiného. Prostě se sbalí a zmizí v obytňáku! Co ji k tomu vede a jak zvládá hygienu na pár metrech čtverečních?
Duší horalka
Možná byste čekali, že po letech dřiny v televizi si bude užívat v luxusním resortu s wellness. Chyba lávky! Alena je duší horalka a podle toho její život vypadá. I když má své zázemí v bytě ve Špindlu, který si nemůže vynachválit, čím dál častěji ji potkáte spíše na cestách v jejím pojízdném království. A důvod? Je to prosté, svoboda a peníze.
Jak sama upřímně přiznala, na drahé nemovitosti v Krkonoších běžný smrtelník, ani ten z televize, jen tak nedosáhne. „Pořídit si v lokalitě Špindlerova Mlýna dům nebo chalupu? Na to člověk nemůže celoživotně pracovat ve veřejnoprávním médiu,“ svěřila se otevřeně pro iDNES.cz. Ale nelituje! Její panelákové hnízdečko jí prý dává vše, co potřebuje. „Ale já jsem fakt v bytě spokojená! Máme skvělý výhled – na Kozí hřbety, na Hromovku i na přehradu,“ dodala.
Kancelář s nejlepším výhledem na světě
Když ji chytnou toulavé boty, a to je u ní celkem často, nasedne do obytného vozu. Ten se pro ni stal druhým domovem i kanceláří. Kdo by si myslel, že v dodávce trpí nepohodlím, ten by koukal. Alena to má vychytané do posledního detailu. „Není mi zima, mám po ruce teplou vodu i toaletu. Člověk se během soustředění na práci nemusí zaobírat ničím dalším, takže efektivně využívá čas,“ pochvaluje si s tím, že je to pro ni ta nejlepší kancelář na světě.
A co víc, v autě má prý dokonalý klid na práci, což v rušném prostředí televize nebo open space kanceláří často chybí. Dokonce tam vznikaly i její knihy! „Už několikrát jsem se také přesvědčila, že je tu výborná akustika. Ploch, které pohlcují zvuk a nedovolí mu odrazit se, je tady spousta,“ prozradila výhody svého netradičního pracovního místa.
Útěk před lidmi a hotelovým drilem
„Cestování po penzionech a hotelech, kdy řešíte časy check-inů a check-outů mi způsobují neklid. Diář mám během roku naplánovaný minutu po minutě a považuji za velkou výhodu, pokud tak nemusím fungovat aspoň během dovolené,“ vysvětlila, proč se vzdala luxusu a pohodlí hotelů a vyměnila jej za život v karavanu. Inu, kdo by se jí divil? Vypnout telefon, nastartovat a probudit se u alpského jezera bez davů turistů zní jako sen.
Navíc se v autě učí i něco, co jí dřív dělalo velké potíže, odpočívat. „Můžu systematicky pracovat, sportovat nebo se věnovat sladkému nicnedělání – to pravda, se teprve učím a přiznávám, že mi to vůbec nejde,“ smála se.
Z babičkovského snu realitou
Zajímavé je, že Alena o takovém bydlení kdysi měla trochu předsudky. Přece jen, pěstovat kytky v autě? To jí přišlo úsměvné. Dnes je ale všechno jinak a zútulňování ji chytlo taky.
„Když jsem byla mladší a viděla jsem obytné auto, tak jsem si říkala, že bych si možná na stará kolena taky jedno pořídila. Když jsem pak v průhledu viděla, že tam má někdo kytku nebo bylinky, říkala jsem si, že je to vážně moc! Ale teď to mám taky tak,“ přiznala se smíchem. Dnes už jí v obytňáku nechybí orchidej a dbá i na to, aby jí ladily ručníky s interiérem. Žena se v ní prostě nezapře!
.jpg){kind=link}