Od smrti britské panovnice Alžběty II. uplynuly už více než tři roky, přesto po sobě zanechala tajemství, které přežije většinu z nás. V rušném centru australského Sydney, ukrytý za sklem a zámky historického trezoru, leží dopis napsaný její vlastní rukou. Jeho obsah je před světem hermeticky uzavřen a instrukce jsou neúprosné. Obálka se smí rozlepit až v roce 2085. Co chtěla nejdéle vládnoucí britská královna sdělit budoucím generacím, zůstává předmětem fascinace i divokých spekulací.
Tajemství v budově královny Viktorie
Historie tohoto záhadného dokumentu sahá do listopadu roku 1986. Tehdy Alžběta II. navštívila Sydney u příležitosti slavnostního znovuotevření budovy Queen Victoria Building. Tato impozantní stavba z roku 1898, původně tržiště a dnes luxusní nákupní centrum, nese jméno její praprababičky. Právě zde, v jedné z vitrín v nejvyšším patře pod skleněnou kopulí, zanechala panovnice vzkaz, který okamžitě po napsání zmizel v obálce a následně v bezpečí trezoru.
Od té chvíle dopis nikdo neviděl. Existuje pouze jediná viditelná část. Jsou to instrukce adresované budoucímu starostovi Sydney. Text, který panovnice na obálku napsala, zní jasně a nepřipouští žádné výjimky. „Zdravím. V ideální den, který si sám zvolíte v roce 2085, otevřete tuto obálku a předejte občanům Sydney můj vzkaz,“ stojí v instrukcích.
Pro návštěvníky obchodního centra je to zvláštní pocit. Procházejí kolem místa, kde leží slova ženy, která formovala dějiny 20. a 21. století. Nikdo se k nim nedostane. Dopis tam bude ležet ještě dalších 59 let. V té době už bude na britském trůnu pravděpodobně sedět vnuk či pravnuk Karla III. Svět bude vypadat úplně jinak než ten, který Alžběta II. opustila v září 2022.
Nikdo netuší, co je uvnitř
Fascinující na celém příběhu je míra utajení. Člověk by čekal, že o obsahu budou mít přehled alespoň nejbližší spolupracovníci královny nebo vysoce postavení úředníci paláce. Opak je pravdou. Obsah dopisu nezná ani královnin osobní personál. Alžběta II. jej psala v soukromí a tajemství si vzala s sebou do hrobu.

Média i historici se předhánějí v teoriích. Jde o pouhou zdvořilostní zdravici obyvatelům milovaného města? Nebo text obsahuje hlubší poselství, reflexi doby, či dokonce politický vzkaz týkající se budoucnosti monarchie v Austrálii? Panovnice byla známá svou zdrženlivostí a smyslem pro povinnost. Nepředpokládá se nic skandálního. Nicméně fakt, že určila datum otevření až za 99 let od napsání, naznačuje jednu věc. Chtěla promluvit k lidem, kteří už nebudou zatíženi kontextem 80. let minulého století.
Osudová vazba na Austrálii
Výběr místa nebyl náhodný. Alžběta II. měla k Austrálii vřelý a hluboký vztah. Byla prvním vládnoucím britským monarchou, který na tento kontinent vkročil. Stalo se tak už v roce 1954, krátce po její korunovaci. Během své vlády se k protinožcům vrátila celkem šestnáctkrát.
Její role v Austrálii byla sice ceremoniální, ale nesmírně důležitá. Ačkoliv se do každodenní politiky nevměšovala, její přítomnost fungovala jako tmelící prvek v rámci Commonwealthu. I v době, kdy v Austrálii sílily republikánské hlasy volající po odtržení od monarchie, si královna udržovala vysokou osobní popularitu.
Po jejím úmrtí se debaty o budoucnosti státního zřízení v Austrálii opět rozhořely. Její syn Karel III. se sice stal automaticky hlavou státu, ale mnozí australští politici viděli konec Alžbětiny éry jako příležitost k definitivní změně. Je možné, že právě tohoto tématu se dotýká i onen zapečetěný dopis. Bude v roce 2085 Austrálie stále konstituční monarchií, nebo už republikou, pro kterou bude královnin vzkaz jen historickou kuriozitou?





