Příběh pohraničníků z roku 1959 je po 66 letech stále symbolem drsné Šumavy i doby, kdy film a politika tvořily zvláštní manželství. A z natáčení Krále Šumavy se tradují historky, které by vydaly na vlastní film.
Jak propaganda porodila český thriller
Režisér Karel Kachyňa byl v roce 1959 pod tlakem. Filmaři tehdy dostali od vedení státu jasný úkol. Měli natočit snímek, který ukáže pohraniční stráž jako hrdiny a obránce republiky. Námět měl už připravený Rudolf Kalčík, bývalý voják a autor románu Král Šumavy, který vycházel z jeho vlastní služby u pohraničníků.
Kachyňa však místo suché agitky natočil temný, napínavý a vizuálně dokonalý film, který dnes mnozí označují za první československý thriller. Kamera Josefa Illíka čarovala se světlem, mlhou i vodou, a vytvořila atmosféru, kterou by mu záviděli i hollywoodští filmaři.
Do kin přišly neuvěřitelné čtyři miliony diváků, film získal cenu kritiky a dodnes má na ČSFD hodnocení 72 %. A co víc, když se v kinech promítala přestřelka s Králem Šumavy, ozývaly se výkřiky z publika: „Hasila nechytili!“.
Švorcová se málem utopila, Vala ji podvedl
Natáčení probíhalo na Kvildě, v Prášilech a u Prášilského potoka, kam armáda svedla vodu, aby vznikl slavný močál. Právě tam se měla herečka Jiřina Švorcová v roli prodavačky Marie Rysové topit. Aby scéna působila reálně, měla kolem těla lano, za které ji členové štábu táhli pod hladinu. Jenže režisér zapomněl říct, že ji vytáhnou po deseti vteřinách. Švorcová zůstala pod vodou déle, málem se utopila a po natáčení prý „zvracela bahno“.
To ale nebyla její jediná bolest. Během natáčení měla vztah s Jiřím Valou, filmovým strážmistrem Zemanem. Jenže ten ji opustil kvůli její kamarádce Jiřině Jiráskové. „Jak už to tak bývá, vědělo to celé divadlo, jen já ne,“ napsala Švorcová později ve své autobiografii.
Na natáčení to občas vypadalo spíš jako na letním táboře než na filmovém place. Počasí nehrálo podle plánu, filmaři potřebovali déšť a mlhu, ale dny byly slunečné a suché. Herci tak trávili čas v hospodě, kde si Jaroslav Marvan dopřával sklenku červeného a Vladimír Menšík údajně často ujížděl do Vimperku za svou novou známostí. Režisér Kachyňa mezitím běhal po place a nadával, že je „zase modro jak z pohlednice“.
Když si StB zahrála ve filmu
Jedna z nejbizarnějších historek se týká pašeráka Kilána. Kachyňa si vybral muže, kterého zahlédl poblíž štábu. Když mu oznámil, že bude hrát Kilána, muž se usmál: „Víte, kdo já jsem?“ Režisér odvětil: „To je mi jedno.“ Ukázalo se, že to byl důstojník Státní bezpečnosti, který měl na natáčení dohlížet. A opravdu si roli zahrál. V titulcích ale jeho jméno nikdy nefigurovalo.
Samotný film se stal legendou, přestože šlo o propagandu. Historik Petr Kopal z ÚSTR řekl, že Král Šumavy naplňuje Goebbelsovu poučku o skryté manipulaci. Jiní badatelé ale vidí v Kachyňově práci skrytý odpor vůči režimu, prý do filmu vnesl pocit marnosti, temnoty a alkoholového úniku, který tehdejší společnost symbolizoval.
Skutečný „král Šumavy“ Josef Hasil, na kterého film volně odkazuje, nikdy dopaden nebyl. Po útěku do USA se usadil poblíž Chicaga, kde žil až do své smrti v roce 2019. Když film běžel v kinech, lidé prý křičeli: „Hasila nechytili!“. A měli pravdu.
Film Král Šumavy uvede Prima MAX ve čtvrtek 23. října od 20:08, reprízy poběží v pátek 24. října v 16:10 a v sobotu 25. října v 15:05 na Primě.
Valérie Zawadská přiznala, že kouří od dětství a důchod by ji neuživil
Zdroje: autorský text, CSFD, CT24, Filmový přehled
