Komunistický režim připravil mnoha lidem perné chvíle. Na druhou stranu ale vznikaly také velké příběhy o hrdinství. Ten, kdo tento režim kritizoval nebo proti němu pracoval, za to mohl zaplatit i cenou nejvyšší. Nebylo výjimkou, že někteří lidé umírali zkrátka jen proto, že se stali nepohodlnými. A právě v takové době žil Josef Hasil. Na první pohled by se mohlo zdát, že byl také zarytým komunistou, protože nastoupil jako dobrovolník k Národnímu sboru bezpečnosti. Jeho činy ale jasně ukázaly, na které straně barikády stál.
Útěk před Němci, vstup do SNB
Josef Hasil se narodil v Zábrdí u Prachatic 8. února 1924. Měl tři bratry a čtyři sestry a o všechny se starala pouze matka. Dětství tedy neměl zrovna lehké. Za druhé světové války byl totálně nasazený. V březnu 1945 z německého Pasova utekl do Čech, aby se ukryl před Němci. Zde působil v partyzánské skupině Šumava II. Po válce vstoupil do SNB a od ledna 1948 působil v pohraničním útvaru Zvonková na Šumavě. Jak je tedy vidět, Šumava pro něj měla už od mládí velký význam.
Převaděč známý jako Král Šumavy
Komunistický převrat, který se odehrál v únoru 1948, spolu se záhadnou smrtí Jana Masaryka Hasila přesvědčili, že komunistický režim není nic pro něj. A začal proti němu bojovat. Už na začátku roku 1948 působil jako převaděč – pomáhal lidem (jednotlivcům i celým skupinám) přecházet hranice, aby se dostali do západní Evropy. Komunistické složky po něm pátraly, Hasil jim ale zdárně unikal.
Ve vězení strávil půl roku
V říjnu 1948 byl ale dopaden a nechvalně známý soudce Karel Vaš (který měl mimo jiné na svědomí justiční vraždu generála Píky) jej odsoudil na 9 let vězení. Už po půlroce se Hasilovi společně s jiným vězněm podařilo uprchnout a dostal se do Západního Německa. Zde ale rozhodně nehodlal žít poklidný život. Rozhodl se i nadále bojovat proti komunistickému režimu. Vstoupil tedy do služeb americké výzvědné služby a stal se agentem-chodcem.
Se synem moc času nestrávil
Právě v době, kdy byl vězněný, se Hasilovi narodil syn Josef. Toho uviděl až po sametové revoluci, kdy za ním přiletěl do Ameriky. Celá léta mu ale posílal dárky – žvýkačky, oblečení, dokonce i koženou bundu, kterou malému Josefovi záviděli všichni kluci a komunisté mu ji chtěli zakázat. Dokonce i příjmení měl po své matce – někdejší Hasilově snoubence, Marii Vávrové.
Jako agent převáděl dál
Josef Hasil ve službách CIA převáděl přes hranice politické vězně, exministry, kněze, ale také matky s dětmi. Jako agent se velmi osvědčil – byl to právě on, kdo západní rádia informoval o zatčení Rudolfa Slánského. Po vybudování železné opony v roce 1953 se rozhodl uprchnout do Ameriky. Usadil se v Chicagu, kde v roce 2019 také zemřel. Jeho strach z komunistů byl tak velký, že se na území Československa (později České republiky) podíval jen jednou – po sametové revoluci. A to navzdory tomu, že zde měl syna.
Život v exilu
V Americe už CIA o služby Hasila coby agenta nestála, a tak se musel protloukat, jak se dalo. Po sérii pomocných povolání (mytí nádobí, rybaření, práce v řeznictví, tesařina) začal pracovat jako kreslič pro automobilku General Motors, což mu vydrželo až do důchodu. To ale rozhodně neznamená, že se na něj zapomnělo. V roku 2001 dostal od prezidenta Václava Havla Medaili Za Hrdinství.
Sousedi prince Harryho a Meghan Markle popsali, jak se pár chová mimo kamery a objektivy. Jsou pro místní zklamáním
Jeho životní příběh v roce 2022 zfilmoval David Ondříček v minisérii Král Šumavy – Fantom temného kraje, jehož první epizodu uvede v neděli večer televize Nova.
.ABS.gif){kind=link}
