Kostrč i zuby moudrosti jsme dříve považovali za zbytečné. Pokud není důvod, zuby moudrosti bych netrhal, míní zubař

Lidské tělo si prošlo dlouhou evolucí, ostatně jako těla a organismy všech dalších živočichů planety. Památkou na tyto časy jsou tělesné části, které nám kdysi pomáhaly přežít, ale dnes je bereme jako zbytečnost – například slepé střevo, kostrč a zuby moudrosti. I tady ovšem kolikrát platí, že ona zbytečnost je jen náš dojem. K čemu tedy jsou zuby moudrosti a kostrč?

REKLAMA

Zuby, které jsou první na ráně

Silné zuby byly v minulosti velmi potřebné, dnes už je ale nepotřebujeme. Stravu si tepelně upravujeme a používáme příbor. Čelistem se tudíž ulevilo, i trochu zlenivěly. To také postupně vede k jejich zmenšování, vlivem kterého se nám do úst občas nevejdou všechny zuby.

Problém využití

A jako první bývají tzv. na ráně třetí stoličky neboli zuby moudrosti. Kdysi přispívaly k našemu přežití, protože naši předci jedli syrové maso, listy a tvrdé kořeny. Nevyhnutelně docházelo k rychlejšímu opotřebení chrupu, takže i na ony třetí stoličky „časem došlo“. Dnes už způsobují spíše komplikace.

Pokud se tedy vůbec vyvinou – a cca třetina populace má jen některé, nebo dokonce žádné – je obvykle potřeba je vytrhat. Už při dětském prořezávání způsobují silné bolesti, ani později nemají dost místa. Rostou proto do stran, hůře se čistí, jsou náchylnější ke kazům. Dost lidí si je proto nechává vytrhat už preventivně, ještě než se „usadí“.

Stomatologové a kmenové buňky

Před takovým zákrokem v rozhovoru pro Květy varoval MDDr. Ondřej Šrámek. „Je to velmi individuální a měl by rozhodnout lékař. Já osobně jsem dost konzervativní a extrakci doporučuji, jen když je to opravdu potřeba. Pokud je pacient schopen si dobře čistit chrup a zuby moudrosti mu nepřekážejí, nevidím důvod je trhat.“

Problémy se týkají hlavně dolních, horní jdou dle lékařů „jako po másle“, nemusí se většinou trhat a téměř vzorně se zařadí do chrupu. Některé nové výzkumy navíc ukazují, že právě zuby moudrosti mohou být cennou zásobou kmenových buněk pro léčbu neurodegenerativních a dalších chorob – podobně jako třeba slepé střevo.

Kostrč

Že je člověk obratlovec se děti poprvé dozví ve školním přírodopise. Srovnáním s dalšími živočichy také zjistí, že postrádáme ocas, který se nám postupně zkracoval, až zakrněl. Druhu Homo sapiens sapiens po něm zůstal jen malý kousek páteře jménem kostrč. O téhle části kostry se poprvé dozvíte nejspíš při pořádném nárazu.

Tělesný držáček

Experti o ní mluví jako o „evolučním rudimentu“, který postrádá další funkci a u nás je naprosto zbytečný. I tady ale první dojem dost klame. Kostrč je totiž „háčkem“ pro mnoho dalších struktur jako jsou svaly, vazy nebo součásti pánevního dna. Při porodu je pak klíčové její „vyklopení“ a rozšíření pánevního kruhu pro propuštění hlavy plodu ven.

Až moc nervů

Právě protože je tato oblast velmi dobře zásobena nervy, dokáže každý pád na zadek opravdu zabolet. Když spadnete tzv. do měkkého, je to ještě dobré. Nejhorší ale je pád přesně na kostrč, ať už jakkoli slabý. Ještě horší jsou chronické bolesti. Ty se často přenášejí ze sousedních oblasti, nejhorší jsou během sedu, případně při sedání a vstávání.

Postupem času se tak ukazuje, že i části těla, které ještě nedávno byly podle všeho nepotřebné, mají svůj význam. Je tedy jen otázkou času, na co vědci a lékaři přijdou dál…

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA