Pití alkoholu při smaženicí nebo dalších jídlech s houbami je ošemetná věc. Neplatí totiž univerzálně, existuje ale kombinace nesoucí skutečné riziko. Už jen tato otázka však svědčí o poměrně dobré informovanosti lidí ohledně možné interakce hub a alkoholu. Jak to tedy je a kdy se pít může?
Konkrétní houba
Co se týče jedlých hub, u valné většiny z nich nebyla mykology ani dalšími badateli prokázána výrazná interakce s ethanolem. Vážná otrava ovšem hrozí v případě kombinace alkoholu s jakýmkoli pokrmem z hnojníku inkoustového nebo jeho příbuzných druhů. „Pokud by k tomu došlo, dostaví se u postiženého během několika hodin tzv. disulfiramový syndrom,“ popisuje RNDr. Václav Martínek z Přírodovědecké fakulty UK.
Jev je způsobem otravou organismu toxickým metabolitem ethanolu, konkrétně acetaldehydem. Ethanol, tedy alkohol, je v běžném provozu těla poměrně účinně vstřebán zažívacím traktem, následně ho krev roznáší po celém těle. Pomocí enzymů v játrech vznikají ještě horší látky, o které se však starají další enzymy. Za běžných podmínek se ale organismus alkoholu postupně zbaví.
Kouzlo hnojníku
Plodnice této houby ovšem obsahuje velmi zvláštní aminokyselinu koprin. Sama o sobě není zvlášť toxická, její metabolit vznikající při trávení však nabourává přirozený proces trávení alkoholu. Průvodní látky se pak v organismu hromadí a vedou k těžké otravě.
V některých atlasech jsou tak hnojníky označeny jako nejedlé, případně je minimálně upozorněno na riziko spojení s alkoholem. Štěstím tuzemské populace je, že tuto houbu sbírá skutečně málokdo. U běžných jedlých hub pak není se sklenkou piva nebo vína žádný problém.
Kde ho najdete
Při dodržení alkoholového omezení není důvod se hnojníku vyhýbat, mladé plodnice jsou dle ohlasů i velmi chutné. Obávaný Hnojník inkoustový roste většinou z tlejícího dřeva. Na loukách, zahradách nebo polích ho najdete od jara do podzimu, obecně je však uváděn jako houba jedovatá či minimálně nejedlá.
Mladý hnojník je vejčitě uzavřený, vysoký jen 3-7 centimetrů. Jeho klobouk má popelavě šedou barvu, stářím postupně černá. Symptomy otravy způsobené výše zmíněným procesem, respektive jeho zastavení hnojníkem, se začnou objevovat cca po dvou hodinách od konzumace.
Svatojánská noc lásky z 23. na 24. června: Jak se kdysi slavila noc plná kouzel a jaké milostné rituály přetrvaly dodnes
Stará znalost
Uvedené biochemické procesy jsou známé už od 80. let, nejde tedy o nic nového. Problém hromadění acetaldehydu je riziko pro sebezdravější organismus. Tzv. antabusový efekt, jak se této otravě někdy říká, nastává i při kombinaci pití a některých antibiotik. Postižení jedinci prožívají bušení srdce, návaly horka, zrychlený srdeční tep i zvýšené prokrvení tváří.
Z toho je jasné, že pro slabší organismy, například starší nebo nemocné lidi, je riziko ještě větší.
Problémy se zažíváním
I jedlé houby jsou pro zažívání náročné. „Obsahují pro člověka nestravitelný chitin, který cestou doslova čistí střevní aparát,“ říká pro iDnes Aleš Vít, jednatel České mykologické společnosti. Pro lidi s problematickým zažíváním je situace ještě horší. Pokud na ně mají i tak opravdu chuť, je na místě dát si houby k obědu a jen občas. „Lépe stravitelné jsou čerstvé a mladé houby.“
Pět týdnů dovolené už není benefit, ale standard. Češi chtějí víc volna a firmy je poslouchají
Zdroje: TopRecepty, Lidovky, iReceptar, iDnes
.JPG){kind=link}