Pití alkoholu při smaženicí nebo dalších jídlech s houbami je ošemetná věc. Neplatí totiž univerzálně, existuje ale kombinace nesoucí skutečné riziko. Už jen tato otázka však svědčí o poměrně dobré informovanosti lidí ohledně možné interakce hub a alkoholu. Jak to tedy je a kdy se pít může?
Konkrétní houba
Co se týče jedlých hub, u valné většiny z nich nebyla mykology ani dalšími badateli prokázána výrazná interakce s ethanolem. Vážná otrava ovšem hrozí v případě kombinace alkoholu s jakýmkoli pokrmem z hnojníku inkoustového nebo jeho příbuzných druhů. „Pokud by k tomu došlo, dostaví se u postiženého během několika hodin tzv. disulfiramový syndrom,“ popisuje RNDr. Václav Martínek z Přírodovědecké fakulty UK.
Jev je způsobem otravou organismu toxickým metabolitem ethanolu, konkrétně acetaldehydem. Ethanol, tedy alkohol, je v běžném provozu těla poměrně účinně vstřebán zažívacím traktem, následně ho krev roznáší po celém těle. Pomocí enzymů v játrech vznikají ještě horší látky, o které se však starají další enzymy. Za běžných podmínek se ale organismus alkoholu postupně zbaví.
Kouzlo hnojníku
Plodnice této houby ovšem obsahuje velmi zvláštní aminokyselinu koprin. Sama o sobě není zvlášť toxická, její metabolit vznikající při trávení však nabourává přirozený proces trávení alkoholu. Průvodní látky se pak v organismu hromadí a vedou k těžké otravě.
V některých atlasech jsou tak hnojníky označeny jako nejedlé, případně je minimálně upozorněno na riziko spojení s alkoholem. Štěstím tuzemské populace je, že tuto houbu sbírá skutečně málokdo. U běžných jedlých hub pak není se sklenkou piva nebo vína žádný problém.
Kde ho najdete
Při dodržení alkoholového omezení není důvod se hnojníku vyhýbat, mladé plodnice jsou dle ohlasů i velmi chutné. Obávaný Hnojník inkoustový roste většinou z tlejícího dřeva. Na loukách, zahradách nebo polích ho najdete od jara do podzimu, obecně je však uváděn jako houba jedovatá či minimálně nejedlá.
Mladý hnojník je vejčitě uzavřený, vysoký jen 3-7 centimetrů. Jeho klobouk má popelavě šedou barvu, stářím postupně černá. Symptomy otravy způsobené výše zmíněným procesem, respektive jeho zastavení hnojníkem, se začnou objevovat cca po dvou hodinách od konzumace.
Psychopat s úsměvem anděla: 50 let od zatčení sériového vraha Bundyho, který má na svědomí desítky žen
Stará znalost
Uvedené biochemické procesy jsou známé už od 80. let, nejde tedy o nic nového. Problém hromadění acetaldehydu je riziko pro sebezdravější organismus. Tzv. antabusový efekt, jak se této otravě někdy říká, nastává i při kombinaci pití a některých antibiotik. Postižení jedinci prožívají bušení srdce, návaly horka, zrychlený srdeční tep i zvýšené prokrvení tváří.
Z toho je jasné, že pro slabší organismy, například starší nebo nemocné lidi, je riziko ještě větší.
Problémy se zažíváním
I jedlé houby jsou pro zažívání náročné. „Obsahují pro člověka nestravitelný chitin, který cestou doslova čistí střevní aparát,“ říká pro iDnes Aleš Vít, jednatel České mykologické společnosti. Pro lidi s problematickým zažíváním je situace ještě horší. Pokud na ně mají i tak opravdu chuť, je na místě dát si houby k obědu a jen občas. „Lépe stravitelné jsou čerstvé a mladé houby.“
Pelíšky: Holubová si vzala dvoje kalhotky, Dušek dostal holí bez varování a hra Vyděržaj pioněr vznikla na míru
Zdroje: TopRecepty, Lidovky, iReceptar, iDnes
.JPG){kind=link}