Penze je něco, co s velkou pravděpodobností čeká každého z nás. I když se na internetu objevují komentáře typu „toho se stejně nedožiju,“ je nutné brát ji v potaz. Hlavně tedy její finanční stránku. Přestože totiž státu odvádíme pojištění, není moudré spoléhat se jen na takto poskytovanou penzi. Proto je na místě zařídit se v této otázce i „po vlastní ose“.
Přežívání versus úroveň
V zásadě je to jednoduché. Státní penze vám nejspíš zaručí nějakou míru přežívání. Pokud si však chcete udržet vyšší standard, je na místě spolehnout se na vlastní zdroje. Univerzálně ovšem platí, že začít hned je vlastně pozdě. Čím dříve začnete s vlastním spořením, tím menší část svého aktuálního příjmu budete muset obětovat budoucí rentě.
Individuální podmínky a reforma
Protože finanční potřeby, věková i zdravotní situace je u každého značně individuální, nelze stanovit univerzálně platný „mustr“. Představíme tedy jakousi modelovou situaci páru žijícího ve společné domácnosti s určitými náklady. Tento výchozí bod si pak musí každý adaptovat na své vlastní životní okolnosti.
Současná penzijní reforma sdělila lidem dvě věci. Zaprvé to, že věk odchodu do penze pomalu poroste. Zadruhé, valorizace (zvyšování) státních penzí bude postupně klesat. To znamená, že státní penze nebude růst tempem shodným s životními náklady jedince. A právě tuto mezeru musí každý obyvatel nějak vyplnit vlastním investováním.
Demografie a omyl pojištění
Není se čemu divit, protože demografický vývoj západních zemí je neúprosný. Století a starší lidé rostou jako skupina velmi rychle, zatímco ubývá těch v produktivním věku. U nás existuje průběžný systém financování. Platíme sociální pojištění, které ale financuje současné penzisty. Není to tedy tak, že by si člověk platil pojištění a z toho pak v budoucnu těžil.
Modelová situace
Vezměme v úvahu dva lidi s průměrnou mzdou, která je asi 45 000 hrubého. Po zdanění a dalších okolnostech stran dětí je čistý měsíční příjem obou 74 000 Kč. A oběma je 35, odchod do penze budeme počítat stávajících 65 let, máme tedy 30 let čas. Při plánovaném dožití se 90ky to znamená potřebu renty na dobu 25 let.
Při průměrné mzdě se v současnosti dá čekat penze 22 000 Kč. Tu současnost je dobré vyzdvihnout, protože se to může ještě mnohokrát změnit. Při klesající valorizaci očekávejme tedy 15 000. Pro dosažení stejného příjmu domácnosti chybí tedy 44 000 Kč měsíčně. Některé současné výdaje přirozeně odpadnou, bereme v úvahu, že děti už budou samostatné.
Náklady na zdravotní péči se však budou postupně zvyšovat. Tohle je taky důvod pro zdravotní prevenci a aktivní život, protože se člověk může vyhnout mnoha velmi nákladným neduhům.
Jakou sumu naspořit?
Prostým výpočtem 25 let, tedy 300 měsíců krát 25 000 Kč měsíčně znamená 7,5 milionu Kč. Uvažujeme ale o sumě za 30 let, takže při 3 % inflaci je to hned 18,2 milionu Kč. Při souboji inflace 3 % a zhodnocení 5 % bude vítězit zhodnocení, je výsledná částka 13,4 milionu Kč.
Hlavním prostředkem pro investice budou akciové trhy, což je ideálně pro dlouhodobé investování. V popsaném páru by si měli oba odkládat dohromady 9 000 Kč. Převedeno na procenta je to 12 % příjmu. Čím dříve člověk začíná, tím nižší procenta to jsou, při pozdějším začátku spoření se naopak zvyšují.
Riziko mýtů
Ve spojení s penzemi existuje celá řada mýtů o tom, co se počítá, co ne, jak se penze počítá a kdo na ni má nebo nemá nárok. Rozhodně si ověřte i tyto skutečnosti, buď na stránkách ministerstva nebo jiných tematických webech.
Zdroje: FinancneZdravejsi, MPSV, Youtube
