Kdyby si v sedmdesátkách někdo vsadil, kdo z rockových bohů odejde na onen svět jako první, kytarista Rolling Stones by byl jasná volba. Místo toho dnes tenhle nezmar sfoukává na dortu neuvěřitelných 82 svíček a směje se zubaté do očí. Má za sebou divoké večírky, policejní razie i momenty, nad kterými zůstává rozum stát. Třeba ten s popelem vlastního táty, který se stal legendou. Jak žije nejslavnější rockový pirát dnes?
Přežil vlastní smrt
Je to skoro k nevíře, ale Keith Richards je stále tady. Po celá desetiletí vévodil žebříčkům celebrit, které mají „na kahánku“. „Byl jsem číslo jedna na seznamu ‚kdo pravděpodobně zemře‘ do 10 let,“ řekl pro hudební magazín NME. „Byl jsem opravdu zklamaný, když jsem ze seznamu vypadl,“ dodal se svým typickým černým humorem.
Dnes už je jeho životní styl přece jen klidnější. Pryč jsou časy, kdy se topil v drogách. „S kouřením jsem přestal v roce 2019, od té doby jsem se jich nedotkl, s heroinem jsem skončil v roce 1978 a v roce 2006 s kokainem,“ prozradil v rozhovoru, který citoval web ExpresFM.
Popel táty? Byla to nehoda i pocta
Jedna z nejslavnějších historek, která se s Keithem táhne, je ta o šňupání popela jeho otce Berta. Bulvár z toho udělal senzaci, ale realita byla o něco dojemnější, byť stále dost bizarní. Keith měl popel svého táty v urně doma celých šest let, protože se nemohl odhodlat ho někam jen tak vysypat.
Když se konečně rozhodl zasadit dub, pod kterým by tátu uložil, stala se nehoda. Po otevření urny se trocha popela snesla na stůl. Co s tím? Prostě to nešlo jen tak setřít hadrem. „Můj táta by se nezlobil,“ řekl pro magazín NME. „Šlo to dolů docela dobře a stále jsem naživu,“ doplnil. Inu, takhle se loučí rockeři. Vnímal to jako poslední spojení se svým otcem.
Jaderný odpad místo whisky
I když se tvrdých drog vzdal, úplný mnich z něj není. Alkohol si neodpustí, ale i tady musel udělat změnu. Jeho staré tělo už totiž přestalo zvládat jeho milovanou whisky. Našel si proto vlastní drink, který nazval příznačně „Nuclear Waste“ (Jaderný odpad).
Recept je jednoduchý, ale asi nic pro slabé povahy: dva díly prémiové vodky, jeden díl pomerančové perlivé limonády a spousta ledu. Jak sám říká, nehodlá se ve svém věku úplně omezovat. „Stále si příležitostně rád dám drink, protože se stejně v nejbližší době nechystám jít do nebe,“ svěřil se pro The Telegraph.
Rap je křik a pop je toaleta
Keith je známý tím, že si nebere servítky, a to ani když mluví o mladších kolezích. Moderní hudba mu prostě k srdci nepřirostla a má na to jasný názor. „Nenuťte mě hrát moderní hudbu. Vše je syntetizováno, digitální záznam je jednosměrná toaleta,“ řekl upřímně pro The Independent.
A co hip-hop? Tam je ještě ostřejší. „Opravdu nerad slyším lidi, jak na mě křičí a říkají mi, že je to hudba,“ nechal se slyšet pro The Telegraph. Pro něj je hudba o tom, že se chlapi zavřou v jedné místnosti a dívají se jeden druhému do očí.
Fascinující stárnutí
I přes artrózu v prstech, kterou se nijak netají, hraje dál. Využívá své pověstné otevřené ladění, které mu umožňuje hrát plné akordy jednodušeji, třeba jen jedním nebo dvěma prsty. Místo aby si stěžoval na bolesti, bere svůj věk s nadhledem.
„Považuji stárnutí za fascinující proces. Kdybych to měl jinak, mohl bych spáchat sebevraždu,“ řekl otevřeně pro The Telegraph. Je to prostě zázrak přírody. Zatímco jiní by v jeho věku krmili holuby v parku, on stále stojí na pódiu a dokazuje, že rokenrol opravdu nezná věk.
.jpg){kind=link}