Vědci z britské Exeterské univerzity rozmístili v Národním parku Cantanhez v Guineji-Bissau pohybem aktivované kamery a podařilo se jim poprvé zaznamenat nečekané chování divokých šimpanzů – skupinovou konzumaci fermentovaného ovoce. Ačkoli obsah alkoholu v těchto přírodních „drincích“ byl jen kolem 0,6 %, snímky vyvolaly u vědců řadu zajímavých otázek o evolučním původu sdílení jídla (a alkoholu) mezi primáty.
Fermentované ovoce jako sociální nástroj
Šimpanzi byli dle studie pozorováni při konzumaci zkvašených plodů chlebovníku během deseti různých příležitostí. Testy ukázaly, že některé kusy ovoce měly alkoholový obsah slabšího cideru, tedy nic, co by dospělého člověka srazilo ze židle, ale přesto šlo o překvapivý objev. Zvlášť když vezmeme v úvahu, že ovoce tvoří až 80 % stravy šimpanzů – pokud tedy čas od času „sáhnou“ po zkvašenějších kouscích, může se u nich lehká „špička“ dostavit.
Zajímavé ovšem bylo, jak se k této potravě chovali. Zatímco běžné jídlo si šimpanzi mezi sebou příliš nepředávají, u zkvašených plodů bylo sdílení časté, a to mezi různými věkovými i pohlavními skupinami. Podle vědců je možné, že podobně jako u lidí funguje klasické „kolování flašky“ jako způsob posilování vztahů. Zkrátka – už naši prapředkové si možná přišli na své nejen díky sladké chuti ovoce, ale i díky mírnému alkoholovému povzbuzení.
Opice pod vlivem?
Je důležité říct, že šimpanzi nejsou sloni. Dospělý slon by si mohl dovolit „trochu se rozšoupnout“, protože ho v přírodě ohrožuje jen máloco (kromě člověka). Šimpanzi jsou ale menší, zranitelnější a přílišné alkoholové veselí by pro ně mohlo znamenat vážné riziko – jak před predátory, tak i před jinými šimpanzi. Výzkumníci tedy předpokládají, že i kdyby si chtěli dopřát větší dávku alkoholu, jejich tělo i instinkty jim jasně říkají: není to dobrý nápad.
Nicméně fakt, že šimpanzi dávají přednost zkvašeným kouskům a dokonce se o ně hádají, ukazuje, že alkohol v přírodě není jen lidskou doménou. Vědci už dříve zaznamenali podobné chování u kaloňů, kteří po konzumaci fermentovaného ovoce ztráceli koordinaci, a probíral se i mýtus o „opilých slonech“. Jenže zatímco někteří živočichové se do podobných stavů dostávají spíše náhodou, šimpanzi mohou být prvními zdokumentovanými tvory, kteří alkohol vyhledávají cíleně. Legendární je také následující video:
Evoluční kořeny lidského hodování?
Závěry studie publikované v časopise Current Biology zůstávají opatrné. Ano, šimpanzi si užívají zkvašené ovoce společně, ale zda jde o vědomé „oslavy“ podobné lidským, je zatím nejasné. Pokud by se ale potvrdilo, že už naši předci využívali alkohol k posilování sociálních vazeb, mohlo by to znamenat, že tradice společného pití má své kořeny mnohem hlouběji, než jsme si dosud mysleli.
Jak poznamenává výzkumnice Kimberley Hockings, „musíme zjistit, zda šimpanzi opravdu záměrně vyhledávají etanolové ovoce a jaké výhody jim to přináší“. Jinými slovy: příští kapitola příběhu šimpanzích hodů teprve čeká na své odhalení. A my se mezitím můžeme zamyslet, zda náš příští přípitek s přáteli je jen o lidské kultuře, nebo také o tisících let společné evoluční historie.
Drama před prázdninovou pauzou Ulice: Vanda rodí dřív, než čekala
Svatojánská noc lásky z 23. na 24. června: Jak se kdysi slavila noc plná kouzel a jaké milostné rituály přetrvaly dodnes
Zdroje: PubMed, ScienceDirect, The Guardian
