Kdo ve skutečnosti byli Cyril a Metoděj: Změna jmen, bratři, z nichž ten s chatrným zdravím byl nadanější a dotáhl to nejdál

Ve školních výkladech i běžném hovoru jsou, pokud na přijde zrovna řeč, často označování jako věrozvěsti, apoštolové Slovanů či bratři ze Soluně. Všechny termíny ovšem patří dvojici bratrů, tedy Konstantinovi (Cyrilovi) a Metodějovi. Šlo o křesťanské hodnostáře a misionáře, kteří měli za úkol prosadit na Velké Moravě staroslověnštinu coby jazyk bohoslužby. Kdo tedy byly Cyril a Metoděj?

REKLAMA

Nesmazatelná stopa

Dvojice se neodvratně a nesmazatelně zapsala ho našich učebnic dějepisu. I když si nebudeme pamatovat rok 863, asi víme, že oba přišli na přání knížete Rostislava, přeložili do staroslověnštiny řadu věroučných spisů a také zavedli nové písmo. Konkrétně hlaholici, která se díky názvu dobře pamatuje.

Příběh dvou mužů a více jmen

Starší Metoděj se původně narodil jako Michal, konkrétně v Soluni roku 813. Rodina se přátelila s tehdejším císařem, nazvali bychom je tedy s klidem prominenty. Pokud by tehdy už někdo zavedl pas jako cestovní doklad se všemi náležitostmi, měl by Michal v kolonce národnost „řecká“ a státní příslušnost „Byzantská říše“.

Nejdříve prošel dráhou úředníka, k Bohu ho to ale táhlo mnohem víc. Výsledkem byl útěk z kanceláře do kláštera a přijetí již známého jména Metoděj. Spolu s mladším Cyrilem působil v letech 863-867 na Moravě, kde se mu v roce 869 dostalo i pocty jmenování prvním moravským arcibiskupem. Skonal na Moravě 6. dubna 885 a místo posledního odpočinku není úplně jasné.

Mladší bratr

Mladší Cyril byl nejdříve Konstantinem a narodil se také v Soluni, jen v roce 827. Od útlého věku ho provázelo chatrné zdraví, byl však mnohem nadanější než Metoděj a požehnán také silným osobním charismatem. Ve službách byzantského císaře působil jako filosof, diplomat a prostředník mnoha jednání. Během pobytu v Římě byl roku 868 vysvěcen na kněze, zde také 14. února 869 zemřel.

Víra jako politika

Pro knížete Rostislava byla křesťanská víra kromě osobního vyznání samozřejmě také politickým nástrojem. Chtěl být silným vládcem, na což se ekonomicky cítil. Vyžadovalo to ale také křesťanství jako obecnou víru a nezávislost na Francích. V zemi byli přirozeně křesťanští kněží, ale profranští, kteří tu zkrátka udržovali cizí vliv.

Krom toho bylo křesťanství považováno za znak státní vyspělosti. A protože Byzantskému císaři nebyli Frankové také po chuti, ochotně poslal Rostislavovi oba bratry, aby na Velké Moravě zvěstovali víru.

Cesta za šířením Boha

Po příchodu nastala především osvětová a církevní činnost, kde se oba projevili jako vynikající organizátoři. Bratři si rozdělili úkoly, začali s výukou, překlady, lingvistikou. Přeložili hlavně knihy pro bohoslužby, své žáky učili správné čtení a pochopení. Dalším krokem bylo založení semináře pro další kněžské studium.

Zkrátka pečlivá příprava na to, aby celý systém víry fungoval i po jejich odchodu, i tom definitivním. Dokud mohli, cestovali pravidelně po moravských městech, venkově i hradištích a šířili slovo Boží. Rostislav a celý jeho „tým“ mohl být jen spokojen. Během necelých čtyř let působení této dvojice se země posunula o půl století.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA