Kde se u nás žije nejlépe: Turnov, Luhačovice či Tišnov. Nejhůře v Podbořanech, Karviné či Teplicích. A co Praha a Brno

„Všude dobře, doma nejlíp,“ říká klasické přísloví. Jenže jak je na tom vlastně tuzemsko s kvalitou života? A co to taky je kvalita života? Lze ji srovnávat mezinárodně, v rámci českých měst a pro každého to taky znamená něco jiného. Našinci ji hodnotí jak podle vlastního vzdělání, tak třeba dostupnosti výdejních míst Zásilkovny. Které město vede?

Turnov versus Ústecko

Dle srovnání a zhodnocení 206 českých mikroregionů je nejlepším místem pro život Turnov, nejhůře si vedou Podbořany v Ústeckém kraji. Výzkum provedla Česká spořitelna a platforma Evropa v datech. Ačkoli pro mnoho lidí je hlavní město stále jakousi Mekkou prosperity či spokojenosti, ocitla se Praha až na 23. místě.

Roli v porovnávání kvality žití hrálo hned několik složek běžného fungování. Experti tak zkoumali obecnou dostupnost služeb, místní kvalitu zdravotní péče a také pracovní příležitosti. Současně vzali v potaz míru násilné a další kriminality i obchody a restaurace. Výsledkem je, že v Turnově by doslova „chtěl žít každý“

Není to bez chyby

„Pokud bych měl něco vypíchnout, je to hlavně dobrá občanská vybavenost. Turnov se umístil vysoko i v možnostech volného času a dopravní dostupnosti. Je tam také největší počet knihoven na obyvatele,“ uvedl pro CNN Prima News Milan Mařík. Obyvatelé v zásadě souhlasí, vadou na kráse je ale hodně aut v centru města a drahé bydlení.

Jak podotkl starosta Tomáš Hocke, kvalita života závisí krom vlastního zázemí města hlavně na lidském přístupu. „Máme tu dlouhou tradici spolkového života, která se táhne už řadu generací. Lidé se potkávají, mluví spolu,“ zdůraznil starosta. To jen potvrzuje, že kvalitu života si lidé tvoří hlavně sami.

Podbořany na chvostu

Obyvatelé ústeckých Podbořan se z posledního místa rozhodně neradují. „Nás to hodně překvapilo. Neznáme kritéria, podle kterých se hodnotilo, ale rozhodně si nemyslím, že by se tu žilo špatně,“ konstatoval tajemním městského úřadu Martin Gutzer. Vyjmenoval průmyslovou zónu s dostatkem pracovních míst, novou sportovní halu a další přednosti města. Dle jeho názoru to na město s šesti a půl tisíci lidmi není málo.

Podle výzkumu hrál ale roli odliv vysokoškolsky vzdělaných lidí, hodně lidí v exekuci a dalších faktory. Ty jsou navíc typické jak pro Ústecký, tak i sousední Karlovarský kraj. „Konkrétně v Podbořanech je v exekuci každý desátý občan starší patnácti let,“ upřesnil badatel. Ukazuje se tedy, že pracovní místa ani vybavenost neodráží realitu vnitřního lidského stavu.

Mohlo by vás zajímat:

Šumák, Vitacit i sifon: sladkokyselé vzpomínky na léto v Československu, které chutnalo jinak

Co zkazilo Prahu?

U hlavního města si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek obchodů nebo dalších podniků, případně pracovní místa. Dopravní infrastruktura nebo zdravotnictví jsou tu jedny z nejlepších. „Praze kazí skóre vyšší kriminality či menší dostupnost školství, hlavně základních a mateřských. Svoje hrají i ceny nemovitosti. Byt v Praze vyjde na 17 průměrných ročních platů, třeba v Plzni na 11, v Ostravě na sedm,“ vysvětluje Mařík.

Běžná metodika

Metoda analýzy pro tuzemsko se běžně používá i v zahraničí a zahrnuje 37 indikátorů napříč sedmi oblastmi života. Tedy ekonomikou, dostupností zdravotní péče, občanskou vybaveností nebo úrovní vzdělávání. Na webu silnejsiregiony.cz si lze zjistit stav každého místa.

Mohlo by vás zajímat:

Úpal vs úžeh: Jak je odlišit a co vám vlastně v horké letní dny hrozí