Kašel, který se vás drží déle než dva měsíce, by neměl zůstat bez pozornosti. Odborníci varují, že dlouhodobý dráždivý kašel může být příznakem plicní fibrózy, nemoci, která lidem doslova bere dech. A právě včasné rozpoznání může rozhodnout o životě.
Když obyčejný kašel neodchází
Nachlazení, viróza, trochu kašle a únava. Typický podzimní scénář pro tisíce lidí. Jenže někdy člověk i po odeznění infekce dál kašle, i když už teploty dávno zmizely. Kašel se vrací, dráždí a neustává ani po několika týdnech. A právě to je moment, kdy by měl člověk zpozornět.
Podle lékařů může takový přetrvávající kašel znamenat víc než jen zbytkovou virózu. Často jde o první příznak plicní fibrózy, onemocnění, při kterém se zdravá tkáň plic postupně mění v tuhou, jizvovitou. Plíce ztrácejí pružnost a člověk se začíná doslova dusit zevnitř.
„Idiopatická plicní fibróza má tento název proto, že nevíme, proč se u padesátiletého nekuřáka z ničeho nic objeví typické příznaky. Nevíme, zda je to genetikou, vlivem prostředí nebo něčím v genetické informaci, co člověka takto oslabí,“ vysvětluje MUDr. Marta Hájková, přednostka kliniky pneumologie a ftizeologie LFUK a UNB v Bratislavě, pro web Časpreženy.sk.
Zdravotníci dnes znají přes dvě stovky možných příčin. Může jít o vdechování prachu, azbestu, těžkých kovů nebo důsledek opakovaných zánětů plic. Jenže u části nemocných se důvod nikdy nepodaří určit.
Příznaky, které snadno přehlédnete
Na začátku nemoc vypadá nevinně, suchý kašel, občasný tlak na hrudi, únava. Příznaky připomínají běžnou chřipku, a právě proto lidé často čekají, až „to přejde“. Jenže u plicní fibrózy se stav naopak pozvolna zhoršuje.
„U starších lidí se dušnost často přisuzuje věku, což je velká chyba. S věkem sice plicní funkce klesají, ale ne tak prudce jako při plicní fibróze,“ říká MUDr. Marta Hájková.
Typické je, že člověk postupně ztrácí výdrž. „Když mi pacient řekne, že dřív vyšel na páté patro a dnes si musí dělat pauzy, něco není v pořádku. Pokud má ještě i autoimunitní onemocnění, posíláme ho na vyšetření plic,“ dodává lékařka.
Nemoc je zákeřná tím, že se rozvíjí pomalu a nenápadně. Dušnost se zpočátku objevuje jen při větší námaze, později ale i v klidu a běžné činnosti se stávají náročné. Když už si tělo začne říkat o pomoc, bývá poškození plic nevratné. Podle lékařů žijí lidé s idiopatickou plicní fibrózou po stanovení diagnózy v průměru jen kolem pěti let. U mnoha typů rakoviny je přitom šance na přežití vyšší, což dělá z plicní fibrózy nemoc s ještě horší prognózou než mají některé onkologické diagnózy.
Kdo je nejvíc ohrožený
Plicní fibróza si nevybírá, častěji se ale objevuje u lidí nad padesát let. Riziko zvyšuje kouření, práce v prašném nebo chemickém prostředí, ale i autoimunitní onemocnění.
„Autoimunitní onemocnění jsou stavy, při nichž imunitní systém začne napadat vlastní tkáně. Revmatické choroby patří mezi nebezpečné, protože kromě kloubů mohou poškodit i plíce,“ vysvětluje MUDr. Elizabeth Záňová, Ph.D., z Národního ústavu revmatických chorob v Piešťanech.
Léčba je náročná a dlouhodobá. Úplně vyléčit nemoc zatím neumíme, ale moderní léky dokážou zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života. Používají se antifibrotika, kortikosteroidy či imunomodulační terapie. U pokročilých forem pomáhá kyslíková léčba a pravidelné kontroly plicních funkcí.
Prognóza závisí hlavně na tom, jak brzy se nemoc podaří odhalit. Čím dřív lékaři zasáhnou, tím větší je šance na udržení plicních funkcí a delší život.
Domácí úleva i varovné signály
Ne každý vleklý kašel musí hned znamenat plicní fibrózu. Po běžné viróze bývá dráždivý kašel častý, jenže i ten potřebuje péči. Pomáhá teplý med s bylinkami, zázvor, tymián nebo mateřídouška, zklidňují podrážděné hrdlo a uvolňují hleny.
Zdraví plic prospívá i vlhký vzduch, proto se vyplatí používat zvlhčovač nebo aspoň pravidelně větrat. Důležité je hodně pít a tělu dopřát klid.
Pokud ale kašel trvá déle než osm týdnů, přidá se dušnost nebo tlak na hrudi, návštěvu lékaře neodkládejte. Odborné vyšetření, například spirometrie, může odhalit nemoc v době, kdy se dá ještě účinně zpomalit.
