Karel Roden slaví čtyřiašedesáté narozeniny a své dny dnes tráví úplně jinak, než by se u herce jeho ražení dalo čekat. Prkna divadel a zář hollywoodských reflektorů totiž ochotně vyměnil za fyzickou práci na rozlehlém barokním zámku Skrýšov. Na panství nedaleko Sedlčan vybudoval fungující hospodářství a svůj čas teď nejraději dělí mezi péči o obří borůvková pole a chov miniaturních irských krav.
Náročná obnova zdevastovaného barokního sídla
Karel Roden si zchátralý zámek pořídil před dvaceti lety. Dřívější velkolepé sídlo rodu Lobkoviců z 18. století dlouho sloužilo jako depozitář Národního muzea a vyžadovalo obrovské nasazení do celkové záchrany.
Roden po pečlivých přípravách opravil jízdárnu, konírnu i obytné místnosti a do rekonstrukce vložil značnou část svých honorářů. Na stavbě často osobně pracuje a na najaté řemeslníky důsledně dohlíží. „Je tu práce do konce života,“ svěřil se před lety. S úřady i starousedlíky si vytvořil mimořádně dobré vztahy a památkáři jeho velmi citlivý přístup k renovaci historického objektu nahlas chválí.
Na zrekonstruovaném panství dnes trvale bydlí s partnerkou Janou Krausovou, se kterou ho spojuje i dlouholeté působení v divadelním studiu DVA. Pro obyvatele okolí pak na statku pravidelně pořádá hudební setkání Jazz u Rodena.
V rozlehlém areálu našel svůj domov také jeho bratr Marian. Ten si pořídil dům rovnou v sousedním hospodářském dvoře a sourozenci tak denně sdílejí radosti i obrovskou lásku k přírodě a loveckým psům.
Úspěšná kariéra a splněný sen o hospodářství
Jeho velká touha po vlastním statku zapustila kořeny už v mládí. Při studiu na keramické škole v Bechyni intenzivně snil o práci s koňmi a toužil odejít na učiliště do Kladrub. Nakonec u něj ale zvítězilo herectví na pražské DAMU a mimořádně úspěšná dráha u filmu. Roden spolehlivě prorazil v Hollywoodu po boku Roberta De Nira ve snímku Patnáct minut a doma získal prestižního Českého lva za filmy Hlídač číslo 47 a Masaryk.
Láska ke zvířatům ho ale nikdy neopustila a na vlastních pozemcích se pustil naplno do chovu. Jako vůbec první chovatel u nás dovezl z Dánska irské plemeno skotu Dexter. Tyto drobné černé krávy dorůstají v kohoutku jen kolem jednoho metru a váží zhruba třetinu toho co běžný holštýnský skot. Roden obdivuje jejich povahu a s prvními kusy na úplném začátku chodil na pravidelné procházky do okolí.
„Ona v sobě má takový mír, já bych na ně mohl koukat celý den,“ popsal nadšeně své pocity z pastviny plné spokojených zvířat. Stádo mu dělá velkou radost a rodině poskytuje luxus pěti litrů vynikajícího tučného mléka denně.
Pěstování vlastních sladkých borůvek
Dalším mimořádným a odvážným projektem se stalo pěstování zahradních borůvek na ploše šesti hektarů. Šest různých odrůd pečlivě chrání prostorné fóliovníky před ostrým sluncem i jarními kroupami. Důmyslná kapková závlaha původem z Izraele dodává keřům přesné množství vody a živin rovnou ke kořenům a spolehlivě zaručuje obrovskou úspornost celého systému.
Najatí sběrači na poli opatrně ukládají naprosto zralé plody přímo do papírových kelímků. Zákazník tak dostane domů ovocné plody s neporušeným stříbrným povlakem, který je jemně chrání a uchovává v nich všechny zdravé látky. Práce v rozlehlých sadech ovšem přináší chovateli i napětí při nečekaných jarních mrazech nebo letních vlnách extrémních veder. V těchto chvílích vymýšlí systémy větrání a chlazení rostlin.
Roden dlouhodobě považuje náročné zahradničení za suverénně nejlepší formu odpočinku od hereckého světa. „Na farmě si vyčistím hlavu a pak se zase těším zpátky do práce,“ vysvětlil kouzlo pěstování ovoce. V letních měsících areál ochotně otevírá veřejnosti a lidé si mohou borůvky nasbírat osobně při hojně navštěvovaných samosběrech.
