V sobotu 9. března bude kameraman Vladimír Smutný oceněn Českým lvem za výjimečný přínos české kinematografii. Toto prestižní ocenění, udělované prezídiem České filmové a televizní akademie (ČFTA), je vyhrazeno osobnostem, které se výrazně zasloužily o rozvoj české kinematografie v různých odvětvích. V letošním roce je ocenění předáváno kameramanovi, jenž svůj unikátní rukopis vtiskl více než šedesáti filmům, a jehož práce výrazně ovlivnila filmový průmysl.
Vladimír Smutný je spojován především s režiséry jako Jan Svěrák, Václav Marhoul, Karel Kachyňa a Jiří Vejdělek. Proslavil se zejména díky své práci na oscarovém filmu “Kolja” a také na významných projektech jako “Nabarvené ptáče”, “Zánik samoty Berhof” či “Smrt krásných srnců”. Má na svém kontě nejen osm Českých lvů, ale i celou řadu významných mezinárodních ocenění. Jeho talent a schopnost odrážejí nejen vynikající postavení v českém filmovém průmyslu, ale také jeho významný přínos na mezinárodní scéně.
„Význam Vladimíra Smutného pro český film je nedocenitelný. Jeho vidění filmového obrazu je zcela originální, nezaměnitelné a obdivované i v zahraničí,“ dodává Ivo Mathé, prezident ČFTA.
Vladimír Smutný, narozený v roce 1942 v Praze, absolvoval FAMU a následně začal svou kariéru jako pomocný kameraman ve studiu Barrandov. Do dnešního dne se může pyšnit více než šedesáti celovečerními filmy ve své filmografii. První film, na kterém pracoval jako hlavní kameraman, byl “Poslední vlak” režiséra Julia Matuly z roku 1982, a následovaly další snímky, jako například “Schůzka se stíny” (1982) a “Zánik samoty Berhof” (1983) od Jiřího Svobody nebo “Skalpel, prosím.” Jeho spolupráce s Karlem Kachyňou přinesla významné filmy jako “Dobré světlo” (1985), “Smrt krásných srnců” (1986), “Městem chodí Mikuláš” (1992) a populární televizní seriál “Vlak dětství a naděje.”
V devadesátých letech začala jeho úspěšná spolupráce s Janem Svěrákem, vrcholící oscarovým filmem “Kolja” (1996), a od té doby se stal jeho stálým kameramanem. Jeho rukopis se projevil v dalších filmech, jako jsou “Tmavomodrý svět” (2001), “Vratné lahve” (2007), “Kuky se vrací” (2010), “Tři bratři” (2014) a “Po strništi bos” (2017), a v nejnovějším filmu “Betlémské světlo” (2022). Dále spolupracoval s režisérem Václavem Marhoulem na filmech “Mazaný Filip” (2003), “Tobruk” (2008) a “Nabarvené ptáče” (2019), a s Jiřím Vejdělkem na projektech “Něžné vlny” (2013), “Tátova volha” (2018), “Poslední aristokratka” (2019) a “Aristokratka ve varu” (2024). Kromě toho se podílel jako kameraman na úspěšném francouzském detektivním seriálu “Maigret” (1996–2004) s Brunem Cremerem v hlavní roli. Vladimír Smutný je také profesorem na pražské FAMU a je členem Evropské filmové akademie a Americké filmové akademie.
V uplynulých letech byli oceněni Českým lvem za výjimečný přínos české kinematografii někteří významní tvůrci, mezi něž patří režisér a scenárista Hynek Bočan, dramaturgyně Marcela Pittermannová, producent a kinař Jan Jíra, mistr zvuku Ivo Špalj, producent Jaromír Kallista, režisérka Věra Plívová-Šimková a střihač Alois Fišárek.
31. ročník udílení cen Český lev proběhne v sobotu 9. března v přímém přenosu na České televizi ve 20:10. Celým slavnostním večerem bude provádět Marek Eben, zatímco hudební doprovod zajiší Jan P. Muchow se skupinou The Antagonists. Filmové tituly s největší šancí na získání Českého lva jsou Bratři, Úsvit, Bod obnovy, Přišla v noci, Němá tajemství a Tancuj Matyldo, stejně jako televizní seriál Volha. Celkem se o sošky Českého lva v závěrečném hlasování utká 26 filmových a televizních titulů v 19 různých kategoriích.
Ulice: Rozlučka jako z akční komedie. Lumír padl do spárů Hložánka a striptérky s krycím jménem šampaňské
