Česká televize dnes v 16:20 na ČT1 uvede pohádku Čerte, drž se svého kopyta! z roku 1998. Tehdy v ní jako čarodějnice Běta zazářila mladá Radka Coufalová, která dnes místo kouzel s čerty tvoří z hlíny sochy andělů a hraje v brněnském divadle.
Cesta k Thálii
Pohádka Čerte, drž se svého kopyta! režiséra Zdeňka Havlíčka začíná v pekle, kde se ztratí kniha hříchů. Čertovský učedník Vašek, kterého hraje Ivo Marták, najde kouzelné botky a omylem se s nimi ocitne mezi lidmi. V příběhu plném humoru, kouzel i lidskosti se mihne tehdy dvacetiletá Radka Coufalová, která si zahrála čarodějnici Bětu. Pro mnohé to byl první kontakt s jejím jménem a rozhodně ne poslední.
Radka Coufalová se narodila 28. listopadu 1978. K herectví ji to táhlo už na gymnáziu, kde hrála na Komorní scéně Aréna v Ostravě. Talent měla odmala a ve svých devatenácti letech si odnesla Cenu Alfréda Radoka za ženský herecký výkon. Po maturitě ji cesty zavedly na brněnskou JAMU, kde se ponořila do muzikálového herectví. Tam se začal psát příběh herečky, která se později stala jednou z tváří Městského divadla Brno.
Od Marie po Mary Poppins
„Divadlo je krásné, návykové, ale pomíjivé,“ řekla Radka Coufalová v rozhovoru pro Lifee.cz. V jejím hlase zaznívá zkušenost i pokora. Na jevišti ztvárnila desítky hlavních rolí, od Marie v muzikálu West Side Story přes Sally Bowles v Cabaretu až po legendární Evitu. Za roli Vypravěčky v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť získala v roce 2006 Cenu Thálie v oboru opereta–muzikál.
Dnes je stálou členkou Městského divadla Brno, kde exceluje v inscenacích jako Mamma Mia!, Žebrácká opera nebo Velká ryba. Brněnská rodačka ale nezůstává jen u herectví. Když se během pandemie zavřela divadla, objevila nový svět a z hlíny začaly vznikat jemné sochy žen, andělů a matek.
„Našla jsem své sochy, protože to jsem jen a pouze já,“ svěřila se herečka. „Celý život jsem v divadle byla zvyklá někoho poslouchat. Ale tady mě nikdo nekritizuje. Tyhle sošky budou lidem pořád stát na očích.“
Sochy, které dýchají ženskostí
Radka dnes říká, že se už necítí být jen herečkou, ale i tvůrkyní. Její něžné keramické sochy vznikají z kombinace hlíny a kamenů, často ozdobené mušlemi nebo kamínky z Pálavy. „Vezmu do ruky kámen a hlínu a čekám, co se bude dít,“ popisuje. Inspirují ji ženské tvary, emoce i mateřství. „Mám tři syny, takže jsem obklopena samými muži. Tyhle moje sošky jsou takové mé holčičky,“ dodala s úsměvem.
Její práce už zdobí desítky domácností. Některé z nich se prodávají v butiku ve Valticích, jiné vystavuje přímo ve foyer Městského divadla Brno. A přestože Coufalová říká, že se „sochařkou“ zatím nazývat nechce, lidé ji tak vnímají už dávno. „Jsem ráda, že mé sochy dělají radost. Divadlo jednou skončí, ale tyhle ženy z hlíny tu zůstanou,“ řekla pro Brňan.cz.
