První let člověka do kosmu provázely obrovské technické potíže, přísné utajování a oprávněný strach z nejhoršího. Sovětský svaz budoval kolem slavného průkopníka dokonalý kult osobnosti. Teprve po mnoha desítkách let vyplouvají na povrch detaily o nedokončeném obletu planety i skutečné příčině jeho předčasného úmrtí. Jurij Gagarin by dnes oslavil dvaadevadesát, zemřel však v pouhých 34 letech během běžného cvičení.
Tvrdé síto
Výběr kandidátů na let do vesmíru tehdy podléhal přísným kritériím a obrovskému fyzickému tlaku. Konstruktér Sergej Koroljov razil vizi: „Nejlépe se hodí dobře vycvičení letci, především stíhači. Ideální by byli zkušební piloti.“ Do užšího výběru prošlo ze třech tisícovek letců pouhých dvacet mladých mužů.
Budoucí kosmonauti museli zvládnout izolaci, přežití v pustině i pobyt ve vakuové komoře. Obrovskou výhodou budoucího hrdiny byla jeho menší postava, díky které se bez problémů vešel do stísněné návratové kabiny. Český astronom Miloš Tichý to shrnul slovy: „Bylo to hrozně malé. První astronauti byli takoví pidilidi, Gagarin neměl ani metr šedesát. Navíc roli hrálo, že kdo je malý, ten je lehký.“
Rozhodnutí o konkrétním jméně padlo na nejvyšších politických místech jen čtyři dny před ohlášeným startem. Sovětský vůdce Nikita Chruščov si tehdy prohlédl fotografie dvou hlavních finalistů a údajně prohlásil: „Oba mládenci vypadají dobře. Ať dole sami rozhodnou.“ Svou podstatnou roli nakonec sehrála Gagarinova mimořádně klidná povaha a jeho skromný rodinný původ. Rodina o přísně utajovaném kosmickém programu vůbec nic netušila.
Dopis na rozloučenou
Riziko fatálního konce viselo ve vzduchu od samého počátku náročných příprav. Gagarin si dobře uvědomoval, že jeho šance na přežití se pohybuje hluboko pod padesáti procenty. Své manželce Valentině Gagarinové proto krátce před misí adresoval velmi intimní vzkaz plný bolesti i smíření.
„Napsal jí, aby jejich dcery milovala tak, jako je miloval on. Aby pomohla jeho rodičům, jak to bude možné. Že děti jí pomůže vychovat stát. Napsal jí: jednej, jak sama uznáš za vhodné, můžeš založit novou rodinu,“ svěřila tisku Gagarinova neteř Tamara Filatovová.
Raketa Vostok 1 následně zažehla motory a zamířila na oběžnou dráhu naší planety. Samotný let probíhal zcela automaticky, pro případ nouze existovalo na palubě také manuální řízení a zásoby potravin pokrývaly případných deset dnů kroužení kolem Země.
Falešný mýtus
Samotný návrat na pevnou zem přinesl okamžiky čiré hrůzy. Modul po zážehu brzdících motorů nedokázal včas odhodit přístrojový úsek a celá sestava začala prudce rotovat. Tření v hustých vrstvách atmosféry rozžhavilo vnější plášť na několik tisíc stupňů Celsia. Kosmonaut se nakonec musel ve výšce sedmi kilometrů nad povrchem katapultovat, tuto skutečnost sovětská propaganda dlouhá desetiletí mezinárodnímu společenství úzkostlivě tajila. Cílem dezinformace bylo splnit formální pravidla mezinárodní federace pro uznání výškového rekordu.
Historické prameny navíc často přehlížejí jeden mimořádně podstatný detail z mapy. Vzdálenost mezi místem startu a místem přistání činila přesně patnáct set kilometrů a kabina tedy nedokončila úplný kruh. „Gagarin byl prvním člověkem ve vesmíru, ale neudělal celý oblet. To kolečko nedokončil, chybělo mu 1500 kilometrů. První úplný oblet uskutečnili až později Američané,“ vysvětlil astronom Miloš Tichý.
Po historickém letu následoval nekonečný kolotoč veřejných vystoupení, slavnostních recepcí a náročných mezinárodních cest. Gagarinův soukromý život se tehdy smrskl na absolutní minimum a rodina ho vídala jen velmi vzácně. „Jak to všechno stíhal, prostě nechápu. Často jsem za nimi jezdila o víkendech. Viděla jsem, jak pozdě chodíval z práce. Pohrál si s holčičkami, než šly v devět večer spát, a pak šel k sobě do pracovny. Když jsme si šli lehnout, u něj se ještě svítilo. Když jsme vstávali, zase se tam už svítilo. Spal pravděpodobně nanejvýš čtyři hodiny denně,“ vzpomíná Gagarinova neteř.
Stín nad letištěm
Touha po další výpravě mezi hvězdy se slavnému průkopníkovi už bohužel nikdy nesplnila. Zemřel ve čtyřiatřiceti letech při rutinním cvičném letu ve stíhačce MiG-15. Oficiální vyšetřovací zpráva dlouhé roky operovala s nečekaným prudkým manévrem a selháním posádky. Kosmonaut Alexej Leonov však po mnoha letech promluvil pro ruskou televizi RT a celou tragédii popsal zcela odlišně.
Tréninkový stroj podle jeho podložených informací smetla silná tlaková vlna z jiného letounu Suchoj Su-15, jehož pilot hrubě a neplánovaně porušil letovou hladinu. Leonov k identitě tohoto nezodpovědného letce stroze dodal: „Je to bývalý výtečný zkušební pilot. Dnes je mu osmdesát a je velmi nemocný. Proč zveřejňovat jeho jméno? Čemu by to pomohlo?“ Sovětské vedení tehdy selhání raději zametlo pod koberec, aby bezpečně ochránilo vysoké armádní funkcionáře.
