Slovenský herec Juraj Ďurdiak se do paměti diváků zapsal jako odvážný princ Velen z oblíbené pohádky Princ a Večernice. Dnes žije tento čtyřiasedmdesátník klidným životem v domě obklopeném divokou zahradou v širším centru Bratislavy. Divadelní a televizní role přijímá dodnes, velkou část volného času ovšem věnuje svým knihám a neobvyklé sběratelské vášni.
Zrušený pražský konkurz a utajený levák
Režisér Václav Vorlíček měl o obsazení Večernice od začátku jasno, hlavní mužskou postavu ale hledal velmi dlouho. V herecké databázi ho zaujal šestadvacetiletý slovenský mladík a pozval ho na zkoušky do Prahy. Juraj Ďurdiak na místo však tehdy nedorazil. Po předchozích castingových zklamáních naprosto ztratil sebedůvěru. Vorlíček se proto vypravil přímo do Bratislavy a dohodl s ním spolupráci osobně. Kvůli silnému slovenskému přízvuku dostala postava prince Velena v postprodukci hlas českého kolegy Petra Svojtky.
Na place chyběly speciální triky a herci se museli spolehnout na vlastní fyzickou přípravu. K získání potřebné obratnosti pro boj s Mrakomorem absolvoval Ďurdiak hodiny šermu. Až těsně před ostrou klapkou souboje s Radoslavem Brzobohatým štáb zjistil, že slovenský herec je levák. Instruktoři si tohoto detailu na oddělených trénincích nevšimli a choreografii narychlo upravovali.
Značné komplikace přinesly i nádherné kostýmy od výtvarníka Theodora Pištěka. Drátěné výztuhy límců se u šatů často lámaly. Scéna úvodní koupele v rybníce se točila raději až na úplný závěr, aby se látky nezničily. Záběr musel vyjít napoprvé. Štáb podcenil přípravu lokace a herci skočili přímo do zapáchajícího bahna.
Kavárna na Starém Městě a rodinná tragédie
V devadesátých letech ubylo na Slovensku uměleckých příležitostí a herec se začal věnovat podnikání. Otevřel si kavárnu U Anjelov v historickém centru města a jeho pracovní dny dostaly naprosto vyčerpávající rytmus.
„Ráno jsem šel otevřít podnik, odtud jsem si odskočil na zkoušku v divadle, po ní jsem spěchal zpět do kavárny, abych si později odkroutil večerní představení,“ popsal Ďurdiak hektické období.
Zákazníci si podnik mimořádně oblíbili a začali majiteli nosit drobné andělské sošky. Sbírka se postupně rozrostla na rovnou tisícovku kusů. Úspěšnou podnikatelskou etapu ukončila v únoru 1992 náhlá smrt jeho sestry Judity. Herec kavárnu opustil a vrátil se naplno k divadelní práci. Získal pozici uměleckého ředitele bratislavské Nové scény, pracoval jako manažer Štúdia L plus S a vyučoval studenty na státní konzervatoři.
Útočiště uprostřed bujné zeleně
Jeho současný domov tvoří dům v klidnější části Bratislavy. Fasádu stavby pokrývají popínavé rostliny a interiér zdobí starožitný nábytek. Nasbíraní andělé z bývalé kavárny dlouho viseli na velké chodbě, po nedávné rekonstrukci našli dočasné útočiště v krabicích.
Obrovskou pýchou herce je rozlehlá romantická zahrada. Rostliny tu rostou zcela volně a okrasné keře vytvářejí stinná intimní zákoutí. Uprostřed pozemku zurčí malá fontánka. Fyzická práce s rostlinami funguje jako skvělý odpočinek od natáčecího stresu.
Před šedesátými narozeninami zasáhla herce mozková mrtvice. Absolvoval dlouhou rehabilitaci a dodnes se potýká s vysokým krevním tlakem i srdečními problémy. Práce před kamerou se přes zdravotní komplikace nevzdal. Čeští diváci ho dobře znají jako německého přítele Hanse z komedie Román pro ženy. Nedávno ztvárnil pacienta s Alzheimerovou chorobou v seriálu Nemocnica a nevrlého kněze v projektu Ranč.
„Komediální postavu bych přijal, problém vězí v tom, že neumím dělat legraci na první dobrou,“ přiznal otevřeně. „Grimasy dělat neumím a ani je nemám rád.“
Volné chvíle nejraději tráví s elektronickou čtečkou. Knižním příběhům dokáže věnovat klidně osm hodin denně a s knihou v ruce pravidelně usíná.
Pohádku Princ a Večernice s Jurajem Ďurdiakem vysílá Nova Cinema 3. června v 18:20, reprízu diváci uvidí na stejné stanici o den později v 11:05.
