Po generace lidé hleděli na noční oblohu a kladli si jednu zásadní otázku: jsme ve vesmíru sami? Tato fascinující myšlenka, kdysi pouze filozofická, se s rozvojem technologie a schopností teleskopů proměnila ve zcela vědeckou. A co odpověď?
Čeká nás skutečné setkání se zelenými mimozemšťany, nebo je naše naděje spíše spojená s mikroskopickými formami života? Zjistěme, co nám přináší poslední objevy na poli astrobiologie a jakými kandidáty se mohou pochlubit astronomové.
Hyceánské planety: Noví kandidáti na život
Hlavní hvězdou posledních debat mezi astronomy je planeta K2-18b, nacházející se asi 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva. Tato “hyceánská” planeta, jen o něco větší než Země, obíhá svou mateřskou hvězdu v takzvané obyvatelné zóně, kde jsou pravděpodobně podmínky vhodné pro existenci tekuté vody.
Pojem “hyceánský” je odvozen od kombinace slov “hydrogen” (vodík) a “ocean” (oceán), což poukazuje na atmosféry bohaté na vodík a případné oceány pod nimi. Nedávná zjištění vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ukázala, že atmosféra K2-18b obsahuje vodní páry, metan a oxid uhličitý, což naznačuje prostředí bohaté na vodík s možnými oceány pod atmosférou. Tyto faktory vedly vědce k zařazení K2-18b mezi “hyceánské” světy – potenciálně obyvatelné planety, které pravděpodobně přitáhnou hlavní pozornost budoucích výzkumníků hledajících život ve vesmíru.
Co astrobiology skutečně zaujalo, byl náznak přítomnosti dimethylsulfidu (DMS), molekuly, která je na Zemi produkována pouze živými organismy, konkrétně oceánským fytoplanktonem. Detekce této molekuly byla prováděna pomocí JWST, který je vybaven spektrografy schopnými rozlišit složení atmosféry exoplanet na základě absorpce různých vlnových délek světla. I když je přítomnost DMS na K2-18b zatím nejasná a vyžaduje další pozorování, samotná možnost, že by tento znak života mohl existovat mimo Zemi, je nesmírně fascinující.
A i kdyby se přítomnost DMS nakonec nepotvrdila, objev hyceánských světů jako potenciálně obyvatelných planet změnil pohled vědy na vesmír a otevřel nové možnosti při hledání mimozemského života.
Proč jsou hyceánské planety lepší než “klony Země”?
Po dlouhou dobu se vědci soustředili hlavně na planety podobné Zemi v naději, že pokud život existuje u nás, mohl by existovat i jinde. Tyto planety jsou však relativně vzácné a jejich pozorování je složité kvůli jejich malé velikosti a slabému signálu z jejich atmosféry. Právě zde přicházejí na scénu hyceánské světy: jsou větší než Země a jejich atmosféry, bohaté na vodík, vydávají silnější signály, což je činí snadněji pozorovatelnými.
Jak vytrhnout velrybě stoličku: Nemoc ohrozila natáčení, Holého dublér, přetáčky a Harapesův šok
Tyto planety mohou obsahovat obrovské oceány pod hustými vodíkovými atmosférami, což by mohlo být prostředí, kde by se mohl vyvinout mikrobiální život. I když tato prostředí pravděpodobně existují ve vysokých teplotách, což je pro složitější formy života nevhodné, mikrobiální život by zde teoreticky mohl přežít. Hyceánské světy tedy rozšířily naši představu o obyvatelných světech nad rámec “klonů Země” a staly se významnými kandidáty pro hledání mimozemského života.
Mars a Europa: Stálá klasika na scéně
Pokud se přesuneme blíže k domovu, Mars a měsíc Jupitera Europa zůstanou stále mezi favority ve snaze o nalezení života. Mars, navzdory desetiletím průzkumu, přitahuje pozornost vědců díky stopám vody, metanovým emisím a nedávno objeveným starobylým korytům řek, což naznačuje, že zde kdysi mohly panovat podmínky příznivé pro život. Rover NASA Perseverance v současnosti zkoumá povrch Marsu, sbírá vzorky a hledá stopy po případných biosignaturách.
Dalším žhavým kandidátem je Europa, jeden z největších měsíců Jupitera. Pod jejím ledovým povrchem se nachází obrovský oceán, zahřívaný slapovými silami způsobenými gravitací Jupitera. Mise Europa Clipper, spuštěná 14. října 2024, má za účel prozkoumat tento podivuhodný oceánský svět a zjistit, zda neobsahuje chemické markery nebo dokonce mikrobiální život. Nic není jisté, ale mnozí vědci věří, že právě zde by se mohlo nacházet něco, co by odpovídalo našim představám o mimozemském životě.
Pozor na přehnaná očekávání
I přes tyto nadějé objevy zůstanou vědci opatrní. Ne každá molekula spojená se životem na Zemi nutně znamená přítomnost života na jiné planetě. Například metan může být produkován jak biologickými, tak geologickými procesy, což činí jeho přítomnost na jiných planetách zajímavou, ale nejistou stopou.
Studium exoplanet, jako je K2-18b, je nesmírně náročné a každá molekula, kterou identifikujeme, vyžaduje rozsáhlé ověřování napříč různými podmínkami. Pro přesnější odpovědi si budeme muset počkat na další generaci teleskopů, jako je teleskop Nancy Grace Roman, který má být vypuštěn mezi roky 2026 a 2027. Tento teleskop slibuje větší citlivost na biosignatury a snad nás přiblíží k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
Budoucnost: Jsme na sousedy připraveni?
S každým objevem jsme o krok blíže k zodpovědění této zásadní otázky, ale jsme na odpověď skutečně připraveni? Možné nalezení života, byť jen mikrobiálního, by rozproudilo nekonečné diskuze, zasáhlo by filozofii, náboženství i vesmírné právo. Jaká práva by měla mikrobiální forma života z jiné planety a jaké povinnosti bychom vůči ní měli my? Zatím čekáme, spekulujeme a obdivujeme náš rozšiřující se kosmický obzor.
Co myslíte, jaká by byla reakce lidstva na objevení mimozemského života? Vaše názory a spekulace jsou vítány – podělte se o své myšlenky v diskuzi.
Z vnučky Jany Hlaváčové je krásná mladá žena. Anna Dvořáková nosí šaty po babičce a hraje na Nově i na Primě
Zdroje: ScienceMag.cz, LiveScience, NASA, NASAscience, Planetary
