Jiří Wimmer vždy spolehlivě rozesmával televizní diváky a jeho komediální výstupy po boku Karla Černocha bavily celou republiku. Za maskou usměvavého baviče se přitom skrýval muž, který marně toužil po charakterních divadelních rolích. Když se mu po revoluci vrátily lukrativní rodinné nemovitosti v centru Prahy, vypadalo to na dokonalý život. Právě bezedné bankovní konto jej ale nakonec připravilo o to hlavní, co ho profesně pohánělo kupředu.
Bohatství z restituce
Po sametové revoluci získal Jiří Wimmer zpět dům s cukrárnou v pražské Železné ulici, o který jeho rodina přišla po roce 1948. Návrat majetku pro něj znamenal pravidelný měsíční příjem z nájmů přesahující sto tisíc korun. Wimmer najednou nemusel pracovat a peníze paradoxně urychlily jeho osobní pád. Ztráta pracovní motivace a spousta volného času poskytly prostor pro prohlubování jeho depresí.
„Jirka byl docela na korunu, velmi šetrný člověk a najednou se mu do ruky dostalo takové bohatství,“ popsal producent Petr Hannig pro CNN Prima NEWS. Hannig jej dříve objevil na pražské přehlídce bavičů a dával mu na pódiu prostor na deset minut. Wimmer ho dokázal spontánně protáhnout na třičtvrtě hodiny a sály bouřily smíchem.
Nenaplněná touha po velkých rolích
V mládí projevoval talent ve školních kroužcích a logickým krokem bylo studium na pražské DAMU. Po absolutoriu v roce 1965 odjel do ostravského Divadla Petra Bezruče a na jevišti si splnil sny o dramatickém umění. Režiséři mu svěřili postavu Hamleta a další náročné party. Wimmer toužil hrát velké role ve filmech, kam se ale prosazoval velmi obtížně.
Televizní tvůrci ho zařadili do komediálních formátů a společně s Karlem Černochem vytvořil údernou dvojici televizní zábavy. Vadilo mu však škatulkování a štvalo ho, když lidé na ulici pokřikovali, že je to ten s tím Černochem. Diváci přitom milovali jeho imitátorské schopnosti. Recitace Bezručovy básně Ostrava s předstíraným kuřáckým kašlem spolehlivě zvedala diváky ze židlí.
Démoni a rodinná zátěž
Psychické potíže provázely i další členy rodiny. Matka i sestra Alena trpěly silnými depresemi a bratr Vladimír zemřel předčasně na vážnou nemoc. Wimmer tlumil úzkosti alkoholem a dostával se hlouběji do spirály závislosti.
Neustále zkoušel nabízet televizím autorské scénky. Někdy si jeho autorství dokonce přivlastnil někdo jiný a podobné křivdy fungovaly jako spouštěč dalšího pití. Prodělal několik léčení, závislosti se ale trvale nezbavil.
Kolegové z divadla ho občas nacházeli v šatně o samotě plakat. Své problémy probíral s dlouholetým přítelem Luďkem Sobotou, se kterým trávil dovolenou na Kanárských ostrovech v nekonečných debatách o životě. Beznaděj ho celkem čtyřikrát dohnala k zoufalému pokusu sáhnout si na život.
Dvě manželství a tolerance
Společenská povaha a talent mu přinášely velkou pozornost žen. Oženil se hned dvakrát a z prvního svazku měl dceru Michaelu. Druhou manželkou se stala o dvacet let mladší reportérka Mercedes. Byli spolu dvanáct let a sdíleli stejné datum narození. Druhý den po svatbě novomanželce sdělil, že vztah nebude fungovat kvůli jeho potřebě svobody.
Mercedes přesto při něm stála ve chvílích, kdy jeho alkoholové tahy trvaly nepřetržitě několik týdnů. „Byla s ním legrace i doma. Byl úžasně romantický, cítila jsem v něm oporu a jistotu,“ zavzpomínala na společné chvíle. Pamatovala si ho z dětství, kdy jako dvanáctiletá obdivovala jeho televizní scénku s výukou hry na housle. Obě hercova manželství nakonec dospěla k rozvodu.
Osudná dejvická křižovatka
Wimmer se 25. ledna 2001 vracel z večírku a na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích se rozhodl zkrátit si noční cestu. Místo použití přechodu se pokusil přelézt zábradlí oddělující chodník od rušné silnice.
Kvůli vypitému alkoholu ztratil rovnováhu a přepadl do silnice rovnou pod projíždějící autobus. Řidič už nestihl zareagovat a srážce nedokázal zabránit. Jiří Wimmer utrpěl zranění, kterým na místě podlehl, bylo mu sedmapadesát let. Následné testy ukázaly, že měl v krvi přes dvě promile.
