Jiří Schelinger odjel na Slovensko sám a zemřel. Ringo Čech by mu dal facku a žil by, vzpomíná kolega z kapely

Zpěvák Jiří Schelinger si v pátek připíše pětasedmdesátý rok od svého narození, oslavy se ovšem odehrají pouze ve vzpomínkách fanoušků i rodiny. Osudný skok z bratislavského mostu navždy změnil dějiny českého bigbítu a dodnes vyvolává řadu naprosto nezodpovězených otázek. Kariéra lemovaná hudebními úspěchy se uzavřela pod rouškou noci plné alkoholu a pochybných rozhodnutí.

REKLAMA

Hledání vlastního směru

Rodák z Bousova projevoval hudební talent odmalička, cesta na největší pódia ovšem vedla oklikou přes nedokončené učiliště a několik barových kapel. Zásadní zlom přinesla spolupráce se skupinou Faraon, se kterou nahrál hit Holubí dům, a následné spojení sil s textařem Františkem Ringo Čechem dalo vzniknout průkopnické hardrockové formaci.

Hudebník neustále hledal nové cesty, hluboce se zajímal o východní filozofii a toužil po mnohem tvrdším zvuku po vzoru zahraničních idolů. „Jirka se učil instalatérem, ale ve druháku školy nechal a zběhl k hudbě. Myslím, že tak jako tak by stejně skončil u hudby. Když něco milujete, najdete si k tomu cestu vždycky,“ uvedla zpěvákova neteř Sylvie Schelingerová pro portál CNN Prima News.

Osudná noc na Slovensku

Tragédie se odehrála v polovině dubna roku 1981 po natáčení televizního pořadu ve slovenském hlavním městě. Hudebník odcestoval na Slovensko bez manželky, ta zůstala s těžkou chřipkou doma v Praze. Původní plán brzkého víkendového návratu zhatila náhlá porucha automobilu a vynucené čekání na opravu vedlo k osudové návštěvě místní restaurace U Františkánů. Večer plný vína a popíjení s neznámou společností vyústil v bláznivý nápad dokázat svou mužnost a neohroženost nebezpečným kouskem.

Když podivná skupinka dorazila ke Starému mostu, události nabraly nepříjemně rychlý spád. Spolu s dalším mužem jménem Marian Husák skočil Schelinger do rozbouřených a ledových vod Dunaje. Druhý aktér nepochopitelné sázky se brzy dostal na břeh a bezpečně se zachránil, po zpěvákovi se ovšem doslova slehla zem.

Při koncertě spolu se svým bratrem Milanem (vlevo). FOTO: soukromý archiv Milana Schelingera, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

„První, na co jsem vzpomněl, když mi o tom skoku řekli v hotelu Děvín, kde Jirka tři dni před námi bydlel, bylo, že kdyby tam byl Franta Čech, tak by k tomu nikdy nedošlo. Nebyl tam a v Bratislavě se projevilo, jak byl Jirka na Frantovi závislý. Ringo by mu dal místo skoku pár facek a Jirka mohl žít. Neštěstí se stalo proto, že byl najednou svým pánem, a nedokázal se s tím vyrovnat,“ řekl hudebník Oldřich Říha, který byl tehdy členem jeho kapely.

Pochybnosti a konspirační teorie

Tělo vydala řeka až po dlouhých týdnech nedaleko osady Bodíky v místech slepého ramene Dunaje. Identifikace těla proběhla za velmi nestandardních podmínek a zarmoucená rodina nikdy nedostala příležitost ostatky přímo prohlédnout. Kriminalisté ukázali vdově pouze jedinou detailní fotografii profilu a zachovalé kusy oblečení. Tento nestandardní úřední postup okamžitě roztočil nezastavitelnou spirálu dohadů a divokých spekulací o skutečném konci tohoto umělce.

Mnozí věrní fanoušci ihned uvěřili teorii o úspěšné emigraci na Západ a tajném poklidném životě v ústraní daleko od pozornosti. Další hlasy mluví o pečlivě naplánované likvidaci ze strany tehdejších mocipánů, kterým drsný a nezvladatelný rocker začal výrazně vadit. Jisté zůstává pouze to, že tehdejší policie nikdy detailně nevyslechla všechny svědky nočního incidentu. Ztráta charakteristického hlasu zasáhla celou generaci posluchačů a vytvořila jizvu na tuzemské hudební scéně.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Readzone.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (krajskelisty, cnn.iprima, program.rozhlas).

Poslat článek dál

Přidat boxík na seznam

Odebírejte nás

Dana Beránková
Dana Beránková
Jsem publicistka, která už víc než dvacet let píše o lidech a věcech, které stojí za řeč. Fascinují mě příběhy osobností, co něco vydržely a neztratily nadhled. Ráda hledám to, co se skrývá pod pozlátkem slávy i v obyčejných momentech života. Baví mne jazyk, detaily a atmosféra doby. Věřím, že dobrý článek má čtenáře donutit se na chvíli zastavit a zamyslet. Miluju divadlo, kávu a Prahu brzy ráno, když město teprve začíná dýchat.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA