Když Jiří Lábus promluví, jeho hlas poznáte na první dobrou – ať už jako Marge Simpsonovou, nebo nezapomenutelného Rumburaka z pohádkového světa Arabely. Herecký chameleon, jenž brzy oslaví 75. narozeniny, otevřeně promluvil o tom, jak se mu žije v důchodu, proč si nikdy nezaložil rodinu a jaké plány měl pro své stáří. A jak už je u něj zvykem, ani teď nechybí špetka typického nadhledu a humoru.
Jiří Lábus a jeho pohled na důchod
„Důchod mám nadprůměrný oproti některým důchodcům, kteří sotva vyjdou. Ale stejně na to, co jsem všechno odevzdal na daních, tak to rozhodně není dostatečné,“ přiznává Lábus s nadhledem, který ho provází celý život. Jako zkušený herec však dobře věděl, že spoléhat se pouze na stát není nejlepší strategie. Už v době, kdy se jeho kolegové příliš neohlíželi do budoucnosti, on si poctivě spořil.
„Vždycky jsem se děsil toho, abych jednou někomu nezůstal na obtíž. To je pro mě úplně děsivá představa. Šetřil jsem si, abych si jednou mohl dovolit nějaký ústav s nadstandardní péčí, kde se o mě, až nebudu moci, dobře postarají. Z mých blízkých a kamarádů nechci nikoho otravovat,“ říká s pragmatickým přístupem. Díky tomu by dnes vyšel i bez další práce, i když herectví stále zůstává jeho životní láskou. Nejvíc peněz utrácí za knihy, které považuje za nejlepší investici.
Rodina, která nikdy nebyla, a životní poslání
I když by se mohlo zdát, že absence vlastní rodiny může člověka ve stáří mrzet, Lábus to vidí jinak. „Nikdy jsem toho nelitoval. Asi jsem trochu sobec, ale vždycky mi byla bližší svoboda. Několikrát jsem byl blízko svatby, ale pokaždé jsme si to nakonec rozmysleli,“ říká. Rodinu mu nahradil bratr Ladislav, který má tři dcery.
To, co Lábusovi možná chybí v rodinném životě, si bohatě vynahradil na poli profesním. „Hercem jsem chtěl být od pěti let. Ten sen se mi splnil. A musím říct, že jsem měl pohádku se šťastným koncem,“ dodává. Jako dabér je nesmírně ceněný, ale jeho srdeční záležitostí zůstává divadlo, kde během let získal obdiv nejen diváků, ale i kritiky.
Umělecké důchody bez růžových brýlí
Finanční situace českých umělců ve stáří často není právě růžová. Režisér Zdeněk Troška nebo zpěvák Milan Drobný nedávno veřejně hovořili o tom, že jejich důchod neodpovídá tomu, co za svůj život odvedli do státní kasy. Podobně jako Lábus.
„Naštěstí já mám našetřené peníze. Já jsem na tohle myslel, na zadní kolečka. Já si myslím, že bych vyšel, nechci ze sebe dělat chudáka, ale bylo by to asi trošku složitější,“ vysvětluje. Lábus zároveň podotýká, že tento přístup zdaleka není mezi jeho kolegy samozřejmostí.
Ulice tento týden: Svatba, skandál i poprask. V Ulici bude poslední červnový týden pořádně horko
Krvavé divadlo na Staroměstském náměstí. Jak probíhala poprava 27 českých pánů a kolik si vydělal kat Mydlář
Zdroje: CNN, České důchody
