Koncem července uplynul rok od úmrtí herce Jiřího Krampola. Své poslední dny strávil na nemocničním lůžku, kam za ním neustále proudily zástupy lidí. Jak tyto chvíle probíhaly a co přesně se na pokoji dělo, popsal jeho blízký přítel Tomáš Zajíc.
Zpráva o posledním rozloučení
Jiří Krampol zemřel ve večerních hodinách v sobotu 26. července. Zhruba v polovině týdne před jeho úmrtím se Prahou roznesla informace o možnosti poslední návštěvy. Zpráva vyvolala obrovský zájem a do nemocnice začaly proudit zástupy lidí. K lůžku přicházeli opravdoví přátelé, ale také zvědavci prahnoucí po pozornosti.
Mnozí z nich pak médiím detailně popisovali jeho těžké chvíle. Osobou, které naopak bezmezně důvěřoval, byl influencer Tomáš Zajíc, zvaný Teniskožrout. Právě on fungoval jako hlavní kontaktní osoba pro lékaře a po úmrtí zařizoval i smuteční obřad.
Tváří v tvář na nemocničním pokoji
Neustálý ruch na pokoji oslabenému Krampolovi dle Zajíce vůbec neprospíval. „Navíc se ví, jak tam za ním chodily všechny ty hyeny, tak si myslím, že ho to natolik vyčerpávalo, že už byl úplně zesláblý,“ svěřil se Zajíc. Přítel za ním dorazil den před smrtí.
Krampol v té době už pouze tiše ležel a s okolím nekomunikoval. „Myslím, že věděl, co se blíží. Byl jsem za ním den předtím, než odešel. Už tam ležel jako miminko a s nikým už se ani nebavil. Když jsem se k němu naklonil a byli jsme těsně u sebe, tváří v tvář, jenom na chvíli otevřel oči, řekl ‚Teniskožrout‘, zhluboka dýchal a spal. Myslím, že už to cítil a že i pro něj byla úleva, že už asi chtěl na druhý břeh,“ potvrdil Zajíc.
Touha po klidu
Podle Zajíce vnímal Krampol realitu velmi jasně a blížící se odchod bral jako úlevu. Influencer je přesvědčený o smíření svého přítele. „Myslím, že fakt počítal s tím, že to přijde každým dnem,“ zavzpomínal Zajíc na dojemné okamžiky.
Navzdory obrovské únavě z vyčerpávajících návštěv věří, že nakonec odešel šťastný a spokojený. S vážnými zdravotními komplikacemi totiž bojoval dlouhodobě. Z několika krizí se dokázal obdivuhodně zotavit. Vysoký věk a spousta nemocí si nakonec vybraly svou daň.
Obtížné pobyty na lůžku
Poslední rok života strávil Krampol téměř výhradně v lékařské péči. Jen výjimečně se dostal na několik týdnů do pečovatelského domu. Sterilní nemocniční prostředí nesl mimořádně špatně a cítil se v něm uvězněný. Během hospitalizací si opakovaně stěžoval, že mu pobyt na lůžku vysává duši a bere veškerou energii.
Současně si ovšem dobře uvědomoval nutnost odborného dohledu. Věděl, že mu lékaři v minulosti několikrát zachránili život. Získal díky nim cenný čas navíc, který mohl věnovat svým opravdovým přátelům.





