Herec, moderátor a dlouholetý bavič Jiří Krampol (86) se nedávno po delší době objevil opět mezi lidmi. Na tradičním Memoriálu Strýčka Jedličky ho přivezl kamarád na invalidním vozíku. Zdravotně na tom není dobře, přesto sršel vtipem a rozdával úsměvy, jako by se nechumelilo. A i když už by mu klid prospěl víc než potlesk, sám říká: „Doma bych se zbláznil.“
Krampol mezi lidmi pookřál
Na první pohled bylo jasné, že Jiří Krampol už se bez pomoci neobejde. Vozík, na kterém přijel, tlačil jeho dlouholetý přítel. Přesto se mezi hosty akce pohyboval jako ryba ve vodě. S každým se ochotně fotil, vtipkoval a chrlil historky. Na tváři měl typický úsměv, i když bylo znát, že mu síly ubývají.
Krampol si dlouho a s chutí povídal třeba s Antonínem Panenkou nebo Marií Retkovou. Oba mu vykouzlili radostný výraz v očích, který mu v posledních letech kvůli samotě často chybí. „Mezi lidmi jsem rád. Pokud bych měl být pořád zavřenej doma, asi bych se z toho zbláznil,“ řekl otevřeně redakci webu Prima Ženy.
Navzdory invalidnímu vozíku a zjevné únavě rozdával energii, jak jen mohl. Pro generace diváků, které desítky let bavil, je jeho přítomnost stále malým zázrakem. A Krampol si to očividně uvědomuje – i proto odmítá roli „nemocného staříka“, který sedí v koutě a čeká, co bude dál.
Domov důchodců? Zpočátku děs, dnes úleva
Už přes rok bydlí Krampol v domově sociálních služeb v Praze. Původně se stěhování bránil. Představoval si šedé chodby, zápach dezinfekce a ticho proříznuté jen zvukem kyslíkových přístrojů. Realita ho ale překvapila – příjemně. „Mám krásný pokoj s oknem do zahrady. Personál je skvělý. Vůbec to nepůsobí jako nemocnice,“ popsal.
Byt v centru vyměnil za místo, kde má o něco víc klidu a hlavně jistotu, že v tom není sám. Domov mu poskytuje nejen péči, ale i společnost, kterou tolik potřebuje. A i když byl přechod náročný, dnes ho vnímá jako správný krok. Sám přiznává, že bez každodenní pomoci by to už nešlo.
Přestože už síly nestačí na vše, co by si přál, pořád má chuť do života. Když může, zúčastní se akce, přivítá návštěvy, podepíše fotky. Není to herecký výkon, ale každodenní boj s limity, které tělo staví čím dál vyšší. A zatím ho Krampol zvládá se ctí.
České diváky čekají pátky se Supermanem. Christopher Reeve kvůli roli nabral čtrnáct kilo svalů, zemřel příliš mladý
Srdce, plíce, ledviny. A přesto všechno dál pracuje
Krampol nikdy nebyl z těch, kdo by si stěžovali. Jenže zdravotní stav už nelze přehlížet. „Od dětství mám špatné plíce, teď se k tomu přidalo i srdce a ledviny. Je to u nás v rodině, všichni tím trpěli,“ řekl v nedávném rozhovoru. Chronické selhání srdce ho provází už patnáct let a zhoršuje se. Když hodně pije, selhává srdce. Když pije málo, selžou ledviny. A jak sám říká – lepší už to nebude.
Přesto rady lékařů ignoruje. Nedávno se vrátil z nemocnice Na Františku, kde mu šlo o život. O pár dní později už vystupoval na akci v Kozárovicích. „Kdybych seděl doma a nic nedělal, tak se asi dřív nebo později dobrovolně oběsím. To prostě nejde,“ řekl doslova během rozhovoru s Romanem Streitem. Lékaři mu doporučili klid, on si ale dál plánuje divadelní projekty i natáčení. Přejeme mu pevné zdraví!
Ulice: Bodnutí do zad, které zanechá rány
Zdroje: CNN Prima NEWS, Blesk, Prima Ženy
