Nedávno zveřejněné laboratorní testy odhalily, že oblíbené konzervy s tuňákem obsahují vyšší hladiny rtuti, než je v Evropské unii přípustné. Z výsledků testů dokonce vyplynulo, že některé produkty mají až čtyřikrát vyšší koncentraci tohoto toxického kovu. Rtuť, jak varují experti, může poškodit mozek a plíce, což představuje značné riziko nejen pro dospělé, ale především pro těhotné ženy a děti.
Rtuť v tuňácích překračuje normy
Evropa čelí potravinovému skandálu. Laboratorní analýzy ukázaly, že více než sto produktů s tuňákem prodávaných v evropských supermarketech obsahuje nebezpečně vysoké množství rtuti. Francouzský deník Le Figaro informoval, že jedna z analyzovaných konzerv dokonce dosáhla alarmujících 3,9 mg rtuti na kilogram – což výrazně překračuje povolený limit. Nevládní organizace Bloom a Foodwatch, které testy provedly, nyní volají po přísnějších předpisech a doporučují snížit maximální přípustné množství rtuti na co nejnižší úroveň.
Foodwatch spolu s Bloom upozorňují, že aktuální limity neodpovídají zdravotním rizikům. Organizace argumentují, že nastavená hranice 1 mg/kg vychází z monitoringu kontaminace a nebere v úvahu rizika pro spotřebitele. To znamená, že na trhu zůstává většina kontaminovaných výrobků bez důsledného zásahu.
Nebezpečí rtuti: Hrozba pro vývoj mozku a plíce
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila rtuť za jednu z deseti nejnebezpečnějších látek pro lidské zdraví. Tento těžký kov, vyskytující se zejména v dravých rybách, jako je tuňák, má schopnost se v lidském organismu hromadit a může vést k vážným zdravotním problémům. Nejčastěji postihuje vývoj mozku a plic, přičemž je obzvlášť rizikový pro malé děti a také nenarozené děti. Přímá expozice rtuti může vést k neurologickým poruchám, poruchám chování a v extrémních případech také ke vzniku některých druhů rakoviny.
Tuňák je na českém trhu jednou z nejčastěji kupovaných rybích konzerv. Organizace dTest naposledy zkoumala obsah rtuti v konzervách tuňáka před třemi lety a tehdy nezaznamenala překročení legislativních limitů. Nové evropské analýzy však ukazují, že situace se rychle mění.
Jak se rtuť dostává do oceánů a ryb
Podle nedávných výzkumů publikovaných v odborném časopise Environmental Science & Technology Letters jsou vysoké hladiny rtuti v oceánech důsledkem dlouhodobého znečištění průmyslem, zejména spalováním uhlí a těžbou. Tento toxický kov se uvolňuje do atmosféry, odkud se následně dostává do vodních ekosystémů. Zde se transformuje na metylrtuť, která se akumuluje v tělech ryb a přes potravinový řetězec končí i na našich talířích.
Hladiny rtuti v atmosféře sice od 90. let poklesly díky ekologickým opatřením o 90 %, ale v oceánech, kde žijí tuňáci, se rtuť stále koncentruje. Jak uvádějí vědci, na významnější snížení hladin rtuti ve volně žijících rybách bychom museli být odvážnější a podniknout mnohem výraznější kroky proti emisím rtuti – podobně jako v případě emisí oxidu uhličitého.
Taťána Kuchařová se ukázala v rudých plavkách a fanoušci jsou u vytržení. Nový život, nový muž a vysněné dítě
Jaká opatření chtějí odborníci k zajištění bezpečnosti
Organizace Foodwatch a Bloom navrhují zavedení „ochranné doložky“ k ochraně veřejného zdraví, která by zajistila, že se na evropském trhu budou prodávat jen produkty s výrazně nižší hladinou rtuti. V současné době povolený limit je třikrát vyšší než u jiných druhů ryb, což je z pohledu bezpečnosti alarmující. Podle organizací by maximální přípustný obsah rtuti v tuňácích neměl přesáhnout 0,3 mg/kg.
Ekologické organizace také vyzývají ke zpřísnění evropských norem a prosazují, aby se tuňák vyřadil ze stravy ve školách, školkách, nemocnicích a domovech pro seniory. Tento krok má chránit zejména citlivé skupiny, jako jsou děti, senioři a těhotné ženy. Evropská komise zatím na tyto požadavky nereagovala, ale tlak veřejnosti a ekologických organizací se stále zvyšuje.
