Jsou na vašem dvorku, ve zdech, na půdě či ve sklepě a nejspíš také zrovna někde poblíž. A jen myšlenka na malé nožičky, které tiše pochodují po koberci a blíží se k vám, vám vnucuje touhu vydat se na křížovou výpravu proti všem pavoukům světa. Je tam ale trochu nepoměr. I při tažení celého lidstva by to bylo asi 2,8 milionů pavouků na člověka. Jak by to vypadalo, kdyby lidstvo všechny pavouky vyhubilo?
Svět bez pavouků?
Pokud by se lidstvo zapojilo v mezinárodně koordinovaném úsilí, možná by se mu nakonec skutečně podařilo tyto malé lezce vyhladit. Jen si představte svět, kde neexistují pavouci! Co by se stalo s dalšími brouky? A hmyzem obecně? Zachytili bychom nárůst nakažlivých nemocí? Jak by se změnila budoucnost celé medicíny?
Velmi plodný národ
Pavouci jsou velmi plodní a činorodí. Dnes víme o existenci asi 45 000 druhů a podle badatelů je tu ještě druhá, cca stejně velká polovina, nám dosud neznámá. Liší se jak vlastnostmi, tak hlavně velikostí – od samoanského pavoučka velkého 0.3 milimetru, po Goliáše z Jižní Afriky majícího 30 centimetrů.
Každý druh pavouka je vybaven asi pěti sty jedinečnými toxiny, které mu dovolují paralyzovat, zabít a pak rozpustit jeho kořist. Jenže jak reálné riziko je to pro člověka?
Pouhý zlomek
Ze zmíněných desítek tisíc víme jen o 12 druzích, které jsou člověku skutečně smrtelně nebezpečné. Na rozdíl od komárů nebo dalšího hmyzu koušou pavouci jen tehdy, když se cítí skutečně ohroženi. Současně na rozdíl od komárů, štěnic či klíšťat nepřenášejí jakékoli choroby.
Poměrně široké spektrum pavouků se navíc zmíněnými druhy nakažlivého hmyzu živí, jde tak o přirozené lovce škůdců.
Růst vetřelců
Z toho celkem jasně plyne, že při vyhubení populace pavouků bychom se záhy střetli s obrovským nárůstem právě klíšťat a dalších nezvaných návštěvníků. Neslo by to s sebou šíření nemocí typu malárie, žluté horečky a dalších „laskomin“. Pravda, hmyzem se živí také ptáci nebo třeba netopýři, ale těmi skutečnými vyhlazovači jsou právě pavouci.
Anežka z Ulice chce být “uspokojenější”. S Matějem bude řešit, jak na to, a dostane se mu přednášky o vnitřním uspokojení
Bez nich by všichni zmínění neuvěřitelně prosperovali, což je špatná zpráva i pro potravní řetězec, na kterém jaksi závisíme. První na ráně by pro hordy hmyzu byla totiž úroda. Ječmen, obilí, pšenice, kukuřice, brambory, jen si vyberte. Bez pavouků bychom museli ihned znásobit množství použitých postřiků a pesticidů, které jsou hrozbou pro člověka i životní prostředí.
Nárůst hmyzu, pokles potravy
Než bychom se na to stihli adaptovat, přišel by citelný pokles rostlinné výroby a přebytek hmyzu. Asi byste museli změnit jídelníček. Dobrou zprávou je, že hmyz je také jedlý a na Zemi existuje hned 1 900 poživatelných druhů. Kdybychom se tak chtěli vyhnout světovému hladomoru, museli bychom se vydat právě tímto směrem. Nešlo by o občasnou módu, ale holou nutnost.
Medicína a materiály
Těžkou ránu by ale zničením pavouků nedostalo jen zemědělství a potravinářský průmysl. Pavoučí vlákna a toxiny jsou klíčové pro výzkum v medicíně a také výrobě mnoha materiálů. Například na University of Buffalo testují vědci jed Koutníka zavlečeného pro léčení svalové dystrofie, jak uvádí jejich studie.
Vlákna pavučin jsou extrémně lehká a současně silná. Konkrétně desetkrát silnější než kevlar. Jedná se tak o možný materiál budoucí výroby například neprůstřelných vest. Tedy pokud nejdřív nevybijeme jeho výrobce.
Ekologická udržitelnost
Materiály stejného původu mohou být revolucí v průmyslu obecně, protože by šlo o eco-friendly alternativu pro moderní ultrazpracované látky. S vyhlazením pavouků by všechny tyto inovace zmizely.
Až tedy příště narazíte na pavouka, odolejte pokušení ho trefit bačkorou. Zkuste ho možná pojmenovat a považovat pavučinu za symbol vzájemného přátelství. Jde nakonec o tichého strážce vašeho domova.
O dalších zajímavostech si můžete přečíst tady.
Štěpán Kozub: „S tímhle ksichtem může být člověk buď masový vrah nebo komik”
Zdroje: WhatIfShow, HowStuffWorks, LiveScience
