Herec Jaroslav Sypal v sobotu oslavil osmašedesáté narozeniny. Televizní diváci si ho pamatují hlavně jako zmateného poručíka Hrubce z komediální trilogie Byl jednou jeden polda. Filmové ateliéry už ale vyměnil za divadelní jeviště a psaní vlastních autorských her. Celoživotní zkušenosti z branže dnes navíc s nadšením předává mladým studentům na konzervatoři.
Ztracené letenky a režie hereckých hvězd
Kromě role zmateného policisty Hrubce ztvárnil také agenta Václava Hrušku ve snímku Jak ukrást Dagmaru nebo vyslance Zélí v populární pohádce Lotrando a Zubejda. Část natáčení posledně jmenovaného díla probíhala v Bulharsku, kde si štáb užil nečekané komplikace. Místní totiž filmařům opakovaně prodali jejich zpáteční letenky do Prahy. V době bez mobilních telefonů to znamenalo obrovský stres a právě proto se tam komik už nikdy nevrátil.
Vedle herectví se obdivovatel historie celých dvacet let věnoval dabingové režii. Ve studiu vedl osobnosti jako Stanislava Fišera či Věru Galatíkovou. Často vzpomíná na práci s Josefem Abrhámem. Ten ho s nadsázkou oslovoval plantážníku a vyčítal mu chybějící dabingové schopnosti. Sám režisér však tvrdí, že po intonační stránce podával Abrhám absolutně úžasné výkony.
Osudové setkání blízko šatny
Své osobní štěstí nalezl Jaroslav Sypal až na druhý pokus. Jeho vyvolenou se stala Michaela, se kterou se seznámil přímo v divadelním prostředí. Poprvé si jí všiml při procházení chodbou kolem šaten během uvádění hry Nedokonalý večer s Jiřím Krampolem. Dlouho spolu žili tzv. na psí knížku a nakonec se rozhodli vztah úředně stvrdit.
Tímto sňatkem získal Sypal zajímavé rodinné vazby. Michaela je totiž sestrou Adriany Sobotové. Švagrem divadelního autora se tak stal Luděk Sobota, kterého už od mládí hluboce obdivuje. „Moje manželka Míša je top stvoření mezi ženským pohlavím,“ svěřil se herec pro Primu. Z předchozího manželství má dospělého syna Jana. Ten se našel v mediální sféře a publicistice. K filmu ho to nikdy netáhlo, působil mimo jiné jako redaktor nebo referent public relations.
Chléb s vodou a bydlení na bývalém pohřebišti
O své aktuální finanční situaci Sypal mluví neobvykle otevřeně. Jeho státní penze nedosahuje ani devatenácti tisíc korun. Sám tvrdí, že bez dalších pracovních příjmů by po zaplacení pražského bytu a poplatků musel drasticky omezit výdaje za jídlo.
S hořkým úsměvem podotýká, že by si mohl dovolit pouze suchý chléb s vodou. „Na případné máslo by už nezbylo,“ doplnil odevzdaně. Stěžovat si ale nechce a aktivní práce ho stále naplňuje. S vlastním divadelním souborem jezdí po republice s autorskými hrami jako Nikdo nejsme normální nebo Šest v tom.
Značnou část času věnuje výuce na Mezinárodní konzervatoři v Praze. K pedagogické dráze ho kdysi nasměrovala tchyně, která vykládala karty a uměla dobře předpovídat lidské osudy.
Léto na milované chatě a radost ze zvířat
Doma v Praze na Žižkově bydlí herec už plné čtyři dekády. Na začátku devadesátých let se z historických map dozvěděl o temné minulosti svého domova. Přímo pod jejich dnešním domem kdysi bývalo staré pohřebiště. Nyní k tomu suše dodává, že bydlí na hřbitově. V dřívějších letech z nich přitom míval ohromný strach. Jinak je ve čtvrti spokojený a často připomíná dřívější slavné sousedy.
Zahraniční cesty manželé zcela omezili kvůli péči o početnou zvířecí smečku v domácnosti. Během divadelních turné po celém světě už prý viděl vše podstatné od Dublinu až po Bogotu a další výlety ho proto nelákají.
