Jaro Slávik se po dlouhých měsících odhodlal poodhalit část svého soukromí, kterou doposud úspěšně skrýval. V lednu tohoto roku utrpěl vážné zranění, které ho omezovalo až do nedávné doby. Přes sociální sítě promluvil o svém zranění nohy, bolesti a o tom, jak se konečně vrátil k běhu.
Zranění na basketbalovém hřišti ho zastavilo
Devátý leden se pro Jara Slávika stal osudným. Při tréninku na basketbalovém hřišti si zlomil kost v chodidle. „Dokončil jsem útok a skóroval, ale potom přišla ta bolest,“ sdílel Slávik na svém Instagramu. I když dokázal dokončit útok, náročný úraz ho donutil zpomalit. Zlomenina mu totiž znemožnila běžné denní aktivity a musel se s bolestí vypořádat po svém.
Jak sám uvedl, následující měsíce pro něj byly extrémně náročné. „Následovalo bolestivé období, kdy mi i delší chůze způsobovala problémy,“ přiznal. Tento dlouhodobý diskomfort způsobil, že musel omezit aktivity, na které byl zvyklý, což mělo dopad nejen na jeho fyzickou kondici, ale i na jeho psychiku.
Návrat ke sportu po téměř deseti měsících
Po dlouhých devíti měsících léčení a rekonvalescence porotce z Česko Slovensko má talent konečně pocítil úlevu. Jakmile bolesti ustoupily, rozhodl se vrátit k oblíbené aktivitě – běhu. První pokus se uskutečnil na akci v britském Midlands, kde si symbolicky zaběhl 1,5 míle, tedy něco přes dva kilometry. „I když to byla jen symbolická vzdálenost, všechno šlo super,“ napsal nadšeně na svém profilu.
Slávik se na návrat k běhu dlouho připravoval, a tak nebylo překvapením, že se o svůj pokrok podělil s fanoušky. „Blíží se totiž 5. ročník výzvy prosincové stovky a také 20. ročník Bratislavského maratonu. Nemůžu a nechci na maratonu chybět,“ dodal. Z jeho slov je jasné, že vytrvalost a odhodlání mu rozhodně nechybí.
Zlomenina jako životní lekce trpělivosti
Když člověk utrpí zranění, často si až v takových chvílích uvědomí, jak náročné je přijmout vlastní omezení. Pro Slávika se zranění stalo zkouškou trpělivosti a přizpůsobivosti. Jak sám připustil, nejde jen o fyzickou bolest, ale i o psychické dopady, které dlouhodobé problémy s nohou přinášely. Přestože se jedná o známou osobnost, jeho situace je dobře pochopitelná i pro běžné lidi, kteří se s podobnými zdravotními problémy potýkají.
„Člověk musí být trpělivý sám se sebou, respektovat limity, které tělo má,“ naznačil, že proces hojení je někdy delší a složitější, než se může na první pohled zdát. Pro Slávika však bylo důležité především to, že se nevzdal a postupně se dostal zpět do kondice, která mu umožní běžet svůj oblíbený závod.
