Jan Hus na hranici: Pětice mýtů a polopravd o upálení kazatele, jehož odkaz navždy změnil české dějiny

Český kazatel, reformátor a Mistr Karlovy univerzity usiloval o církevní nápravu. Šlo mu hlavně o návrat k biblickým ideálům, za což byl během koncilu v Kostnici roku 1415 prohlášen za kacíře a následně upálen. O jeho životě, záměrech i osudech ale panuje několik mýtů i polopravd. Co máme tedy dnes o této osobnosti českých dějin zafixováno špatně?

Více životních rolí

Jana Husa obvykle skloňujeme hlavně ve spojitosti s jeho kázáními na Kozím hrádku a dalších místech doslova pod širým nebem. Současně však působil jako pedagog, kněz římskokatolické církve a hlavně reformátor. Přes jeho významnost o něm dosud nevíme zdaleka vše.

Plná shoda tak nepanuje ani na roce nebo místě jeho narození, stejně jako vysvěcení na kněze. Velmi pravděpodobně se ale narodil v jihočeském Husinci kolem roku 1370. Jeho kritika církve vedla k soudu a upálení na hranici. To bylo impulsem pro rozvoj husitského hnutí. Někdy se uvádí, že neměl možnost odvolání svých názorů. K tomu měl ve skutečnosti hned několik možností, které však odmítl.

Co se snažil změnit?

V době Husově byla církev jak mimořádně mocná, tak i bohatá. Trnem v oku byly Husovi hlavně odpustky, které plnily církevní kasu. Kněží následně žili velmi rozmařilým životem, který byl v rozporu s biblickým učením a nevyhnutelně popuzoval i prostý lid. Tento morální úpadek byl hlavním bodem Husovy kritiky.

Není to tedy tak, že by Hus byl proti církvi jako organizaci. Ostatně byl její součástí a nikdy se nesnažil ji opustit. Stavěl se pouze proti korupci a morálnímu úpadku.

Schizma

Celé postupně narůstající dění kolem jeho osoby také nebylo jediným církevním problémem té doby. Probíhalo totiž i papežské schizma. Od koncilu v Pise v roce 1409 stáli totiž v čele organizace hned tři papežové. Hus také nebyl jediný, kdo nabádal ke konci odpustků a návratu k chudobě církve.

Podobnou kritiku vyjadřovali i jeho univerzitní kolegové nebo další kněží, nebyl tedy rozhodně jediným proti davu. Za své přívržence se často přimlouval a když byli zatčeni, sám se postavil do čela reforem. Jeho učení neskončilo jeho upálením, hlavně mučednická smrt posílila vliv na celou Evropu i proměnu církve jako organizace.

Mohlo by vás zajímat:

Czech Made Man: Inspirováno skutečností, kdo je skutečný Czech Made Man a limuzína z Mission Impossible

Dlouhý soudní proces

Kostnický koncil nebyl jednorázovou ani krátkou záležitostí. Husovo upálení tak nebylo náhlou a nečekanou věcí, ale výsledkem dlouhých měsíců věznění a opakovaného souzení. Poprava byla plánovaným závěrem celého procesu. Hus přijel do Kostnice ostatně už v listopadu 1414, upálen byl skoro o rok později.

Nicméně tento koncil nebyl zdaleka svolán jen kvůli Husovi. Ten byl jen jednou z položek k jednání, hlavním důvodem bylo ono papežské schizma.

Šíření církvi navzdory

Jak už to tak ale bývá, když se někdo stane mučedníkem, jeho věci to velmi prospěje. Někdy se uvádí, že jeho následovníky jeho smrt šokovala a zklamala. Hlavně v českých zemích vedlo ale upálení k obrovské vlně nevole a posílení snah reformního hnutí.

Vypukly tu protesty, církev čelila masivnímu odporu obyvatel k jakékoli duchovní moci. Výsledkem byla husitská revoluce s vlivem na celé dějiny střední Evropy. Husova smrt tak byla vlastně rozbuškou.

Mohlo by vás zajímat:

Sporťačka Inna Puhajková ukázala dokonalé křivky a v bikinách skotačila s přítelem ze SuperStar